Na stěny se osvědčily desky z minerální vlny o tloušťce alespoň pěti centimetrů, překryté akustickou tkaninou nebo děrovaným panelem. Důležité je nechat mezi deskou a zdí vzduchovou mezeru, klidně dva až tři centimetry. Tím se pohlcení výrazně zlepší. Na strop se hodí zavěšený podhled, který zvuk odrazí zpět do prostoru, ale zároveň ho část pohltí. Na podlahu v chodbě, pokud je dlažba, položte běhoun nebo koberec s gumovým podkladem. Není to estetická dekorace, ale funkční prvek, který utne kročejový hluk.
Když máte tiché místo vytipované, otestujte ho v různou denní dobu. Ráno bývá klidné kvůli nepřítomnosti sousedů, večer zase ožívá. Zapisujte si, co slyšíte: kroky, hudbu, vodovod. Tři dny pozorování vám řeknou víc než hodina u realitního makléře. Pokud se hluk nedá odstranit, zvažte, jestli místnost využijete na činnost, která hluk toleruje.
Jak zjistit, kolik koberce skutečně potřebuje
Typická chyba je koupit malý koberec doprostřed místnosti jen jako dekoraci. Takový kus zakryje třeba 10 procent podlahy a ozvěnu neovlivní. Další chybou je podceňovat výšku vlasu. Nízký vlas tlumí méně než vyšší hustý vlas, ale i tenký koberec s podložkou funguje lépe než holá podlaha. Pokud nechcete koberec přes celou místnost, dejte ho pod místo, kde sedíte, a přidejte závěsy nebo čalouněný nábytek. Kombinace měkkých povrchů je účinnější než jeden velký kus.
Kde hledat a na co si dát pozor Nejtišší pokoj bývá ten, který má nejmenší počet stěn do společných prostor. Rohový pokoj s jednou vnější stěnou a jednou stěnou do vedlejšího bytu je lepší než prostřední pokoj obklopený dvěma sousedy. Pokud bydlíte v paneláku, dávejte pozor na stoupačky a šachty – i když jsou za zdí, přenášejí zvuk z celého domu. Přes den to nepoznáte, ale večer ano. Prohlédněte si také, jestli místnost nesdílí strop s prádelnou nebo výtahem.
Kdy pomůže podložka a kdy už je to jin
Proč je lepší televizi přesunout na jinou stěnu Zvuk se přes tuhou konstrukci šíří mnohem lépe než vzduchem. Basové složky z filmů a hudby se přenesou do sousedního bytu i při nízké hlasitosti. Držák připevněný přímo na společnou zeď funguje jako reproduktor. Sousedé to slyší jako dunění, i když vy nic zvláštního nepozorujete. Přesun televize na vnitřní příčku nebo na stěnu, která nesousedí s dalším bytem, tento problém vyřeší spolehlivě a bez jakýchkoli dodatečných úprav.
Využití nejtiššího pokoje se řídí tím, jaký hluk v něm zůstal. Je-li ticho úplné, je vhodný na čtení, psaní, meditaci nebo telefonáty. Je-li jen relativní, dejte tam spíž, šatnu nebo dílnu, kde hluk nevadí. Někdy je nejlepší řešení přesunout do tichého pokoje ložnici a z ložnice udělat obývací pokoj. Zní to divně, ale často to vyřeší problém spánku i hluku z ulice naráz. Nakonec platí: nejtišší pokoj není ten, kde je nejméně zvuků, ale ten, kde zvuky, které zůstanou, neruší to, co v něm děláte.
Nejtišší místo v bytě většinou není ložnice. Ložnice bývá naopak jedno z nejhorších míst, protože sousedí s koupelnou, chodbou nebo ulicí, kde jezdí auta. Lidé automaticky míří do ložnice, protože je „odpočinková”, ale ta bývá propojená se vším ostatním. Skutečně tiché místo se hledá podle konstrukce, ne podle názvu místnosti.
Základ je zjistit, co vlastně dělá hluk. Rozdělte zdroje na tři typy: zvuk zvenčí (ulice, sousedé nad vámi), zvuk zevnitř bytu (televize, pračka, lednice) a zvuk, který vzniká přímo ve vás (počítač, ventilátor, topení). Každý typ se řeší jinak. Než začnete cokoli kupovat, stůjte v místnosti pět minut v tichu a poslouchejte. Většina lidí to přeskočí a pak řeší hluk zbytečně drahými zásahy.
První věc, kterou je potřeba zjistit, je složení zdi. U panelových domů jde často o železobeton, ve starší zástavbě o cihlu nebo smíšené zdivo. Do nosné konstrukce se nevrtá hluboko a už vůbec ne do míst, kde vedou rozvody. Pokud si nejste jistí, kde přesně vedou elektrické kabely nebo vodovodní stoupačky, zavolejte někoho, kdo má odpovídající vybavení. Detektor kovu a vlhkosti stojí zlomek toho, co oprava provrtané stoupačky.
Typická chyba je přesunout pracovnu do nejmenšího pokoje bez oken. Ten bývá tichý, ale nesnesitelný kvůli vydýchanému vzduchu a teplu. Další chyba: těsnění dveří a okna uděláte, ale zapomenete na elektrické zásuvky a větrací mřížky. Zvuk se šíří i tenkými stěnami zásuvek, které nejsou utěsněné. Účinné je vložit do zásuvek akustickou vatu nebo je vyměnit za hlubší, dobře utěsněné. Nikdy neucpávejte větrací otvory úplně – hrozí vlhkost a plíseň.
Přesun televize na jinou stěnu není jen estetická úprava. Je to opatření, které snižuje hluk, riziko poškození konstrukce i počet sousedských konfliktů. Pokud to dispozice bytu dovolí, udělejte to dřív, než se objeví první stížnost. Řešit spor zpětně je vždy složitější než přemístit držák o dva metry vedle.
- ID: 467817
Be the first to review “Když televize visí na společné zdi, dřív nebo později to začne vadit”
Reviews
There are no reviews yet.