Vlhkost je druhý nejčastější viník. Voda, která na povrchu zůstane přes noc, může proniknout do spár, nabobtnat dřevo a rozleptat lepidlo u vinylu. Po mytí proto vždy vytřete do sucha, ideálně druhou, suchou mopovou hlavou. Netečte mopem, který je mokrý tak, že z něj teče. U dřeva a laminátu platí, že čím méně vody, tím lépe. U dlažby naopak voda nevadí, ale spáry mohou být citlivé na kyselé čističe.
Místo, kde se laminátová podlaha poškodí vodou nejčastěji, není koupelna ani kuchyně. Je to vchod. Práh, prostor před botníkem, rohožka, místo, kam si lidé stoupají v mokrých botách nebo s deštníkem. Právě tady se voda drží nejdéle, protože se vsákne do spár, pod lišty a do spodní MDF desky. Ta je z lisovaných vláken a jakmile nasaje vlhkost, začne bobtnat. Během pár dní se hrana nafoukne, lamelu nadzvedne a spára se rozejde. Vypadá to jako vada materiálu, ale ve většině případů jde o dlouhodobé působení malého množství vody.
Typické chyby jsou stále stejné: příliš mnoho prostředku v kýblu (pěna pak drží vodu u spár), mop odložený mokrý na podlahu, mytí horkou vodou, která rozpouští lepidlo ve spojích, a mytí těsně u stěn, kde voda zatéká pod lišty. Další častá chyba je mýt podlahu hned po umytí oken nebo po vytírání kuchyně, kdy je v místnosti vlhko a podlaha schne pomalu. Vodu, která proteče do spáry, už zevnitř nevytáhnete.
Práh u balkonových dveří je místo, kde se setkává interiér s exteriérem. Voda, která se dostane pod jeho úroveň, nemá kam odtéct a tlačí se do zdiva. Pokud práh nemá správný spád a těsnění, při prvním větším dešti se vlhkost objeví na vnitřním parapetu nebo v podlaze. Nejde přitom jen o estetiku – mokrá konstrukce začne po čase mrznout, omítka opadává a v extrému se deformuje i rám dveří.
Pozor na univerzální čističe. Obsahují tenzidy, které na některých lacích zanechávají matné šmouhy, a na kameni mohou leptat povrch. Vždy si přečtěte etiketu a vyzkoušejte prostředek na malém, málo viditelném místě. Pokud se objeví bílý film nebo změna barvy, přestaňte ho používat. Na mastnotu stačí vlažná voda s trochou prostředku na nádobí, na vodní kámen zředěný ocet – ale nikdy na mramor, vápenec nebo travertin, které ocet naleptá.
Začněte tím, že si podlahu prohlédnete zběžně každý den a vytřete jen místa, kde se skutečně šlapalo. Kolem linky, u dřezu a pod stolem stačí vlhký hadr s trochou saponátu. Velké mytí jednou za týden bohatě stačí. Časté přemýšlení nad tím, čím umýt, je zbytečné – pravidelný úklid malou vodou udělá víc než občasný úklid velkou.
Závěrečná úprava spočívá v napojení prahu na venkovní dlažbu nebo terasu. Dlažba musí být pod úrovní prahu, ne nad ním. Mezi prahem a dlažbou se udělá pružný tmel, který vydrží pohyby způsobené změnami teplot. Pokud se tyto detaily podcení, voda si cestu najde vždy – a to se projeví až po měsících, kdy už je oprava nákladná.
Na co si dát pozor při samotném osazení Práh se nesmí položit „na placato”. Musí mít spád směrem ven, obvykle kolem dvou až tří procent, aby voda odtékala od domu. Častá chyba je, že se spád udělá jen minimální, protože se majitel bojí, že bude vidět. Jenže právě minimální spád znamená, že voda zůstává stát a postupně zatéká pod rám. Další chybou je vynechání dilatační spáry mezi prahem a zdivem – bez ní práh popraská při pohybu stavby.
Princip jednoho tahu spočívá v tom, že na jedno ramínko nebo jeden věšák umístíte kompletní sadu: košile, kalhoty nebo sukni, případně lehkou vrstvu. V praxi to znamená sáhnout jednou a mít hotovo. Ramínka na více kusů, kde visí tričko přes kalhoty, nejsou kompromis, ale nutnost v malém prostoru. Důležité je, aby sada držela pohromadě a nesklouzla. Pomůže ramínko s protiskluzovým povrchem a stejná šířka ramen u všech kusů v sadě, jinak se textil mačká a vytváří objem navíc.
Před pokládkou je nutné zkontrolovat, zda je hrubá stavba vyschlá a rovná. Podklad se nejprve očistí od prachu a nesoudržných částí. Pokud je povrch příliš hladký, zdrsní se, aby lepidlo nebo malta měly na co chytit. U dřevěných rámů se práh řeší jinak než u plastových – u dřevěných se často používá kovový profil s tepelným mostem, u plastových stačí kvalitní plastový práh s dorazem. Vždy se ale musí dodržet výškový rozdíl mezi interiérem a exteriérem.
Při lepení nebo maltování se pracuje v tenké vrstvě. Silná vrstva malty se při zatížení sedne a práh se ohne. Pokud se použije pěna, nesmí vytlačit práh nahoru. Po osazení se práh zatíží a nechá vytvrdnout alespoň jeden den. Těsnění pod prahem se dělá v jednom kuse, bez přerušení v rozích, jinak vznikne místo, kudy voda proteče.
- ID: 419710
Be the first to review “Když u vchodu stojí voda, laminát nabobtná nejdřív”
Reviews
There are no reviews yet.