Než začnete vrtat do zdí, zjistěte, jestli jsou stěny nosné a jestli v nich nevedou elektrické kabely. V panelových domech je lepší používat lepidla a montážní pásky, pokud je to možné, protože vrtání do panelu je náročné a hrozí poškození výztuže. Pro police s knihami už ale lepidlo nestačí — pak si pozvěte odborníka nebo použijte hmoždinky určené pro duté cihly. Až budete mít všechno na svém místě, sedněte si na židli a zkontrolujte, jestli máte lokty pod úhlem 90 stupňů a oči v úrovni horní třetiny monitoru. Pokud ne, upravte výšku židle nebo přidejte podložku pod monitor. Tím totiž předejdete bolesti zad i krční páteře, což je důležitější než to, jak koutek vypadá.

Nakonec se zamyslete nad větráním. Sprchový kout v malé koupelně vytváří hodně vlhkosti, a pokud nemáte účinné větrání, zástěny a spáry rychle zplesniví. Proto je lepší zvolit kout s otevíratelnými dveřmi, abyste mohli po sprchování nechat prostor vyschnout. U pevné zástěny bez ventilace se vlhkost drží uvnitř a může poškodit i silikonové těsnění. Při plánování myslete i na to, že sprchový kout má být funkční na dlouhá léta, takže investice do kvalitních těsnění a nerezového žlábku se vyplatí více než úspora na začátku. Pokud si nejste jistí správným postupem, raději si montáž nechte provést odborníkem – chyby v hydroizolaci se projeví až po čase a jejich oprava je nákladná.

Rozhodnutí mezi žlábkem a vaničkou závisí především na stavu podlahy a na tom, kolik prostoru chcete ušetřit. Žlábek je ideální, pokud chcete mít podlahu v koupelně rovnou a bezbariérovou – snadno se udržuje a opticky zvětšuje prostor. Vyžaduje ale přesnou pokládku dlažby se spádem ke žlábku a kvalitní hydroizolaci, jinak voda protéká do konstrukce podlahy. V panelákovém bytě s betonovým stropem a tenkou vrstvou anhydritu je třeba počítat s tím, že odpadní potrubí nemusí být dostatečně hluboko, a montáž žlábku může znamenat vyšší zvednutí podlahy. Vanička je jednodušší na instalaci, nevyžaduje tak přesnou práci a je vhodná i do starších budov, kde není možné upravit výšku podlahy. Nevýhodou je vyšší hrana a menší komfort pro starší osoby.

Než začnete přemisťovat nábytek, zkontrolujte, jestli v pokoji není přívod tepla od radiátoru vedoucí podél jedné stěny. Pokud tam je, počítejte s tím, že stůl postavený těsně k topení bude trpět vysycháním a vaše záda zase průvanem od okna, pokud sedíte zády k němu. Ideální poloha pracovního místa v panelákovém pokoji je kolmo k oknu, abyste měli světlo z boku a ne přímo do monitoru. Zároveň se vyhněte místu pod klimatizační jednotkou, pokud ji máte, a dbejte na to, aby skříň nebo regál nebránily otevírání dveří.

Pokud jde o akustiku, lamely nejsou samospásné. Úzké mezery mezi lamelami fungují spíše jako difuzor než jako pohlcovač zvuku. To znamená, že rozbijí ostré odrazy a místnost se subjektivně zklidní, ale nečekejte zázraky. Pro citelné zlepšení potřebujete akustickou vatu nebo pěnu schovanou za lamelami. V bytě to oceníte hlavně u sousedů – pokud mezi lamelami necháte vzduchovou mezeru alespoň dva centimetry, výrazně tím omezíte přenos hluku přes stěnu. Většina lidí ale mezeru vynechá a výsledek je pak jen dekorativní.

Rozměry a stavební otvor jsou častým zdrojem komplikací. Standardní šířka křídla je 70, 80 nebo 90 cm, výška obvykle 197 nebo 210 cm. Skutečný stavební otvor je ale vždy o pár centimetrů větší, aby se dveře daly vyrovnat do roviny a zajistit montážní pěnou. Pokud kupujete dveře do staršího bytu, změřte si otvor na třech místech – nahoře, uprostřed a dole – a ve stejných bodech i svislici. Rozdíly v řádu centimetrů jsou běžné a levný obchodník vám možná nabídne dveře na míru, ale to prodraží celou akci. Rozumnější je vybrat dveře s nastavitelnými zárubněmi, které se přizpůsobí nerovnostem.

Jak vyřešit kotvení, abyste nemuseli opravovat zeď Kotvení je nejvíc podceňovaným krokem. Zelená stěna s rostlinami a substrátem může vážit i desítky kilogramů na metr čtvereční, takže klasické hmoždinky do sádrokartonu nestačí. Pro sádrokarton použijte speciální hmoždinky do dutých stěn, které rozloží váhu do větší plochy. U nosného zdiva z cihel nebo betonu zase musíte vyvrtat otvory přesně podle rozteče – jinak hrozí, že kotvy nebudou držet rovnoměrně a stěna se nakloní. Každý konstrukční bod ověřte zátěží ještě před tím, než začnete připevňovat rostliny.

Místo, které jste si vybrali, si nejprve změřte. Zapisujte si šířku i hloubku, ale také vzdálenost od zásuvek a vypínačů. Častou chybou je koupit stůl, který se fyzicky vejde, ale po jeho postavení zjistíte, že nemáte kam dát nohy, nebo že zásuvka je za skříní. V panelákovém pokoji, kde je často na šířku jen něco málo přes dva metry, se vyplatí využít roh. Rohový stůl nebo jen deska upevněná na konzolách ve tvaru L vám dá více prostoru na práci, aniž by zabrala celou stěnu. Pokud máte možnost, dejte přednost stolu s nastavitelnou výškou, ale pozor — ne každý model se vejde pod šikminu, pokud máte stropní vestavbu.