Sama jsem narazila na tvrdou realitu minulý rok. Koupila jsem levnější stěrkovou omítku a dala na stěnu u pohovky. Po třech měsících se v místech, kde opěradlo naráželo do zdi, objevily tmavé šmouhy a odřeniny. Výsledek byl takový, že jsem musela stěnu přetírat dvakrát do roka. Tehdy jsem pochopila, že bych měla víc přemýšlet nad wall finishing v kombinaci s funkčním nábytkem. Teď mám v obýváku pohovku s velvet upholstery, což je materiál sytý a příjemný na dotek, ale zároveň dost měkký na to, aby při rozkládání nepoškrábal stěnu. Sametový potah totiž klouže po omítce, místo aby ji drhnul. A protože je pohovka s click-clack mechanism, nevyžaduje žádné posouvání od stěny, jen lehký tah za sedák. To znamená, že stěna zůstává netknutá. Věřte mi, ušetříte si hodiny malová

Velké téma je také skladování ložního prádla, zvlášť když nemáte místo na skříň. Pokud máte v bytě bed with storage, tedy postel s úložným prostorem pod matrací, ušetříte místo, ale stěna u čela postele trpí. Každé ráno, když vytahujete povlečení, se opíráte o stěnu a dřete ji. U nás to vedlo k tomu, že jsem kolem čela postele natáhla tapetu se vzorem, která schovává fleky. Ale lepší řešení je čalouněné čelo postele, které funguje jako polštář pro stěnu. Kombinace foam mattress a čalouněného čela navíc znamená, že matrace netlačí na stěnu svou hmotou. Pěnová matrace je lehčí a pružnější, takže při sezení nepropruží celou konstrukci do zdi. Moje současná postel má foam mattress 16 cm vysokou, což je akorát, aby se nepropadala, a čelo je potažené látkou, která tlumí otřesy. Stěna za ní vypadá po dvou letech jako no

Když žijete v malém bytě, každý centimetr je drahý. A právě proto se u nás zabydlela pohovka s úložným prostorem. Klasický rohák by se sem nevešel, ale našli jsme model s click-clack mechanismem, který během pár vteřin změní pohovku na lehátko. Pod sedákem je schovaná prostorná šachta na deky a polštáře. A pod nohama? Zase koberec. Tentokrát jemný, přírodní barvy, který neruší a zároveň odděluje zónu sezení od jídelního stolu. Když přijdou návštěvy, jednoduše vysuneme nocležní variantu a na podlahu hodíme silnější podložku, která tlumí hluk a dodá pocit soukromí. Bez koberce by ten prostor působil jako čekárna u léka

Když už mluvím o praktičnosti, nemůžu vynechat pull-out sofa. To je typ pohovky, kde se výsuvný díl vysune dopředu, takže zadní část zůstává u stěny. Vypadá to jako ideální řešení, ale pozor na výšku. Často se stává, že výsuvný mechanismus při vysouvání nadzvedne celou konstrukci a ta se otře o stěnu. Zvlášť při nerovné podlaze. Já jsem si pomohla jednoduchým trikem. Na stěnu za pohovku jsem nalepila soklovou lištu ze silikonu, která je měkká a pružná. Ta tlumí nárazy a zároveň chrání omítku před odřením. A vypadá to jako designový prvek, pokud zvolíte stejnou barvu jako stěna. Takhle se wall finishing stane součástí celkového řešení, nejen ozdo

Jeden z největších oříšků byl úložný prostor na sypké potraviny a nádobí. Klasické skříňky v malé kuchyni končí ve výšce sto padesát centimetrů a nad nimi zeje prázdno. Vyřešila jsem to pomocí výsuvných košů na kolejničkách, které se dají vytáhnout až k zadní stěně. Tím pádem se dostanu k poslední sklenici i bez šplhání na židli. Pod oknem jsem nechala udělat úzkou pracovní desku z masivu, pod kterou se vejde menší myčka a pod ní ještě šuplík na prkénka. Tato dřevěná deska slouží zároveň jako servírovací pult, když mám hosty. Nikoho přitom nenapadne, že pod její zadní hranou vede nová elektroinstalace a přívod vody k myčce. Kitchen renovation v malém bytě je vždy o skrývání technických detailů za hezký pov

Věděla jsem, že samotná sedačka nestačí. Potřebovala jsem místo, kde se dá přes den pracovat s laptopem a večer sledovat seriál, aniž bych musela přenášet půlku bytu. Proto jsem do projektu kitchen renovation zahrnula i křeslo s funkcí lehátka, které má vlastní, nezávislý click-clack mechanismus. Když zatáhnete za páku pod loketní opěrkou, opěradlo se sklopí do tří poloh. V nejnižší poloze je sedák téměř v rovině s podlahou, což je skvělé pro odpolední zdřímnutí. Aby křeslo ladilo se sedačkou, zvolila jsem stejné sametové čalounění, tentokrát v tlumené šedozelené barvě. Ta barevná kombinace místnost opticky propojuje a zároveň ji dělí na zóny. Nikdo neřekne, že vedle jídelního stolu stojí pos

V poslední době jsem si oblíbil vrstvení koberců. Na velký neutrální kus položím menší, výraznější. Třeba kolečko nebo ovál s geometrickým vzorem. Vypadá to, jako byste měli v obýváku dva koberce, ale prakticky to funguje jako jeden. Když pak přes den sedíte na gauči, nohy máte na měkkém povrchu, a večer, když rozložíte sofa bed, malý koberec odsunete stranou. Velký kus zůstane na svém místě a vytvoří podklad pro rozloženou postel. Tím pádem nemusíte řešit žádné posouvání těžkého nábytku. Jen malá fineza, která ušetří záda a ne