Druhý klíčový krok je zbavit se zbytečností. Když máte na lince tři mixéry a dvě kávovary, prostor se smrskne na polovinu. Já jsem všechny spotřebiče, které nepoužívám denně, přesunula do spížní skříňky pod schody. Ale co když žádné schody nemáte? Pak řešíte totéž, co já s ložnicí. V bytě nemám samostatnou ložnici, jen obývací pokoj s kuchyní. Každý večer se z gauče stává postel. A tady narážíme na další problém: kde uskladnit lůžkoviny, když není šatna? Odpověď našla v posteli s úložným prostorem. Pod matraci se vejdou polštáře, deky i zimní bundy. Jen pozor na výšku, musíte si pod ni pohodlně sednout a vytáhnout věci, aniž byste se báli o z

Jak tedy navrhnout malou kuchyni, aby se v ní dalo nejen vařit, ale i žít? Zapomeňte na dogmata o trojúhelníku dřez-sporák-lednička. V malém prostoru je důležitější tok pohybu. Dřez umístěte k oknu, sporák raději ke stěně bez digestoře nad hlavou, a ledničku schovejte do rohu nebo pod pracovní desku, pokud ji najdete v kompaktní verzi. Každý centimetr pracovní plochy musí být použitelný, ideálně s možností sklopení nebo zasunutí. Když jsme v naší kuchyni vyměnili klasickou troubu za mikrovlnku s funkcí pečení a sklopnou deskou na těsto, získali jsme padesát centimetrů čtverečních navíc. A to je v místnosti o šesti metrech přesně to, co potřebuj

V malém bytě musíte obětovat ušlechtilou myšlenku “každý kus svého místa”. Walk-in closet navržený do těsného prostoru často funguje i jako oddělovač zóny na spaní od zbytku místnosti. Postavíte ho jako příčku ze sádrokartonu nebo použijete systém volně stojících polic. Jen pozor na to, aby dovnitř mohl vzduch a textilie nedostaly zatuchlý pach. Řeší to lehké dveře s výplní z látky nebo skleněné tónované tabule. A právě u této hranice se hodí myslet i na pohotovostní ležení pro návštěvu. Když v šatně nemáte dalších pět metrů na rozkládací pohovku, můžete spoléhat na to, že v obýváku bude stát pohodlná sedačka, která se během pár vteřin promění v lů

Nesmíme zapomenout na látku. Hodně lidí volí světlé textilie, protože opticky zvětšují prostor, ale v malém obýváku, kde se spí, jedí i pracuje, je to cesta do pekla. Moje sestra si pořídila bílý mikroplyš a po týdnu měla fleky od kávy, které nešly vyprat. Mnohem praktičtější je velvet upholstery. Sametový povrch je překvapivě odolný, nechytá tolik prachu a hlavně – když na něj vylejete červené víno, stačí rychle přiložit papírovou utěrku a nemusíte volat čistírnu. Navíc velvet má tu vlastnost, že láme světlo, takže místnost působí tepleji, i když je malá. Zkuste si vzít vzorník domů a přiložit ho k podlaze a stěnám. Uvidíte, jak se barva mění podle denního svě

A co když máte v kuchyni i jídelní kout? U mě to byl boj. Stůl pro čtyři zabral půlku podlahy, a když přišli hosté, stejně se nikam nevešli. Nakonec jsem vsadila na rozkládací stůl, který se dá složit na šířku knihy. Když potřebuji větší plochu, vytáhnu křídlo a mám stůl pro šest lidí. A k tomu jsem pořídila skládací židle, které věším na zeď v předsíni. Zní to šíleně, ale funguje to dokonale. Když jsou hosté pryč, místnost je zase vzdušná a volná. A pokud máte ještě menší prostor, podívejte se po klik-klak mechanismu u gauče. Tenhle typ pohovky se jedním pohybem změní z lehátka na postel, a přitom nezabere víc místa než běžná sedačka. Jen pozor na to, že některé modely mají tenkou pěnovou výplň, která se po pár měsících prole

Když jsem před pěti lety zařizoval svůj první malý byt o čtyřiačtyřiceti metrech, myslel jsem si, že podlaha v obývacím pokoji je jen praktická záležitost. Dřevo nebo dlažba, to je přece jedno. Omyl. Během prvního roku jsem zjistil, že living room flooring ovlivňuje úplně všechno: akustiku, pocit z místnosti, dokonce i to, jak často vysávám. Moje původní levný laminát začal po zimě vrzat u dveří a jediný koberec, který jsem měl na kraji, se sroloval pokaždé, když jsem rozkládal pohovku pro návštěvu. Z té doby si pamatuju hlavně to, že šedý koberec vypadal jako stará utěrka už po třech měsících. Pokud si vybíráte podlahu, nepodceňujte, jak moc bude denně vystavená nábytku, psí tlapkám nebo rozlitému vínu z pátečního več

Poslední rada, kterou bych dala, se týká uskladnění drobností. V malé kuchyni není místo na košíčky a dózy na každou surovinu. Já mám všechno v jednom velkém šuplíku pod troubou, kde jsou plastové boxy na těstoviny, rýži a luštěniny. Na lince mám jen olej, sůl a pepř. Stejně tak jsem se zbavila magnetických držáků na nože, protože při vaření jen překážely. Místo nich mám nože zasunuté v dřevěném bloku, který stojí na okraji linky. A co s utěrkami? Ty visí na skrytém háčku za dvířky skříňky, aby nehyzdily prostor. Když se naučíte každý centimetr využívat chytře, zjistíte, že malá kuchyň není překážka, ale výzva, kterou můžete s přehledem zvládnout. A hlavně, pamatujte, že jak navrhnout malou kuchyň, není otázka rozpočtu, ale důvtipu a odvahy zbavit se přebytečných vě