Největší oříšek ale přišel s výběrem matrace. Normální sedačka má tenký polštář, na kterém se po dvou hodinách probudíte s křečí v kříži. Rozhodla jsem se proto pro variantu s vyjímatelným foam mattress o tloušťce šestnáct centimetrů. Tloušťka je zásadní. Když je moc malá, cítíte laťky pod sebou. Když je moc velká, nevejde se vám do úložného prostoru pod pohovkou. Nakonec jsem objevila řešení v podobě samostatné matrace, kterou po rozložení stolu položím na složenou konstrukci. Přes den ji schovám do speciálního vaku za dveře. Funguje to překvapivě dobře, jen musíte myslet na to, že host musí vstát dřív než vy, abyste vůbec posnídali u jídelního st

Samozřejmě existuje i cesta minimalismu. Můžete mít jen jednu rozkládací pohovku, která slouží jako postel i sedačka. Ale pak musíte každý večer uklízet polštáře a deky, aby nevypadaly jako rozbité. Lepší je mít vyhrazený box na lůžkoviny, který je součástí open space designu. U mě je to dřevěná truhla pod oknem, kam přes den uklidím deku a dva polštáře. Večer je vyndám a hodím na postel. Žádné drama, žádné hledá

Stejně důležitý jako mechanismus je i materiál, na kterém budete spát. Na první pohled se může zdát, že všechny rozkládací pohovky jsou stejně tvrdé. Omyl. Když jsem zkoušela levnější variantu s tenkou pěnovou vložkou, probouzela jsem se s brněním v rameni. Řešení přinesla až výměna tovární výplně za samostatný 16 cm foam mattress s paměťovou pěnou, který jsem položila přímo na slatted frame pohovky. Ten se stará o odvětrávání a díky němu se v matraci nedrží vlhkost. Celé to přidalo pět centimetrů na výšku, ale zato se na tom spí lépe než na posteli v hotelu za tři tisíce. Investice do kvalitního lůžka se vyplatí dvojnásob, protože v malém bytě je pohovka zároveň vaší hlavní poste

Jedna věc, kterou jsem se naučila až po dvou letech, je nepodceňovat váhu a pohyblivost nábytku. Koupila jsem si krásnou těžkou dřevěnou pohovku s masivním rámem. Vypadala skvěle, ale když jsem ji chtěla odsunout kvůli malování, málem jsem si přetrhla záda. Pro small apartment design platí pravidlo, že každý kus by měl být buď lehký, nebo na kolečkách. Moje současná sedačka váží 40 kilo a díky kovovým nožkám ji jedna osoba snadno posune. To oceníte, když potřebujete rychle vyčistit prostor pro cvičení nebo rozložit karimatku pro dalšího ho

Co když ale nechcete, aby hosté spali na gauči, který vypadá jako gauč? Chtěli jsme mít v obýváku kousek, který by působil jako elegantní křeslo nebo pohovka, ale večer by se proměnil v plnohodnotné lůžko. Pak jsme objevili sílu velvet upholstery. Sametový povrch dodává místnosti teplo a luxus. Na dotek je jemný a netvoří se na něm žmolky jako u levného polyesteru. Ale pozor, samet je náročný na údržbu. Pokud máte domácí mazlíčky nebo malé děti, každotýdenní kartáčování a vysávání se nevyhnete. My jsme zvolili tmavě modrý samet na rozkládací pohovce s click-clack mechanismem. Večer se rozloží, ráno zase složí a vypadá to, jako byste měli v obýváku designový kus nábytku. K tomu jsme přidali několik sametových polštářů v kontrastní barvě, například hořčicové nebo smaragdové. Tím jsme dosáhli efektu, že hosté ani nepoznají, že jde o praktický kus nábytku. Až když večer otevřeme úložný prostor pod sedákem a vytáhneme deky, dojde jim, že tenhle kousek není jen na parádu. Moderní interiéry se nebojí barev, pokud jsou zvolené s citem a funkčnos

Samotný mechanismus rozkládání je u malého prostoru kritický. Vyzkoušela jsem čtyři různé typy, než jsem se zastavila u click-clack mechanismu. Ten je geniální v tom, že nevyžaduje odsouvání pohovky od stěny. Stačí jedno zatáhnutí a sedák se překlopí dopředu a opěrka hlavy se sklopí dolů. Vznikne tak rovná plocha za necelé tři sekundy. Moje kamarádka má bohužel starší pull-out sofa, která se vysouvá jako šuplík. Aby ji rozložila, musí odsunout konferenční stolek o půl metru, což v její garsonce znamená, že nemá kam jít. Tohle je přesně ten detail, který v katalogu nevypadá hrozivě, ale v realitě znemožňuje každodenní používá

Co se týče dekorací, tady platí pravidlo méně je více, ale ne stroze. Do malého prostoru patří zrcadla, která opticky zdvojnásobí místnost, a světlé barvy na stěnách. Když jsem do svého městského domu pořídila pohovku s tmavou velvet upholstery, zbytek místnosti jsem vyladila do bílé a krémové, aby to nebyla ponurá jeskyně. Na zeď za pohovku jsem dala velké zrcadlo v jednoduchém rámu, které láme světlo a dělá z malého obýváku vzdušný salon. Pamatujte, že každý centimetr je v townhouse interior designu vzácný a měl by pracovat pro vás, ne proti v