Další praktický trik je metoda postupného cíle. Rozdělte si celou trasu na úseky dlouhé 200–300 metrů. Pro každý úsek si zvolte konkrétní cíl – balvan, osamělý strom, pastvinu – a soustřeďte se jen na něj. Po jeho dosažení si v mapě označte místo a zvolte další cíl. Tím zabráníte tomu, abyste se začali věnovat příliš vzdálenému horizontu, který je v neznačeném terénu matoucí. Častou chybou je, že lidé kráčí s nosem v mapě a nesledují okolí; pak přehlédnou důležité terénní zlomy, které by jim potvrdily správnost směru.
Než si boty koupíte, vyzkoušejte je s ponožkami, ve kterých skutečně chodíte. Ideálně na konci dne, kdy je noha mírně unavená a nateklá. V obchodě projděte různé povrchy, zkuste sestup po schodech nebo nakloněné rovině a vnímejte, jestli se pata nehýbe a prsty mají dostatek prostoru. Nezapomeňte, že nová obuv by neměla tlačit ani na jednom místě – jakýkoliv tlak se při dlouhém pochodu změní v puchýř nebo otlak.
V neposlední řadě se naučte odečítat vzdálenost z mapy a přepočítat ji na čas. Průměrná rychlost v kopcovitém terénu je 3–4 km/h, ale se stoupáním klesá. Pokud plánujete ujít 5 km s převýšením 400 metrů, počítejte s dvěma hodinami čistého času. Když zjistíte, že jste za 45 minut ušli jen 1,5 km, zatímco mapa ukazuje, že jste měli být už o kilometr dál, je to signál, že jste zabloudili. Nezanedbávejte ani kontrolu času při návratu – cesta zpět obvykle trvá dvě třetiny času cesty tam, ne naopak. Tento jednoduchý propočet vám ušetří hodiny bloudění.
Husté sněžení není důvodem k panice, ale k disciplíně. Zkuste si vždy před túrou projít možné únikové cesty a pamatujte, že nejcennější je schopnost přijmout změnu plánu. Když se podmínky zhorší, otočte se a vraťte se po vlastních stopách, dokud jsou ještě vidět. Pokud to není možné, zastavte se, přemýšlejte a využijte mapu. Tento postup vám dá naději, že se z bílé tmy vrátíte domů, i když budete muset počkat do rána.
Když se chystáte do neznámého terénu, první otázka obvykle zní: „Jak dlouho to bude trvat?” Jenže délka trasy v hodinách je až druhý krok. Nejdřív si musíte ujasnit, co všechno ovlivní vaše tempo. Čas, který naplánujete, je totiž jen výsledkem náročnosti – a tu určuje více faktorů než jen počet kilometrů.
Co rozhoduje o přilnavosti a bezpečnosti v každém kroku Věnujte pozornost vzorku podrážky. Do hlinitého nebo mokrého prostředí se hodí hluboké, široce rozmístěné špunty, které se samy čistí a dobře zabírají. Pro suché skalnaté cesty je naopak vhodný hustší, plošší vzorek s větší kontaktní plochou, který poskytuje stabilní oporu na kamenech. Pokud často přecházíte potoky nebo chodíte v ranní rose, zvažte boty s membránou, ale počítejte s tím, že v horkém počasí a na dlouhých přechodech nohy více potíte – někdy je prodyšná varianta bez membrány rozumnější.
Při plánování myslete na klesání a stoupání. I krátká trasa vás dokáže unavit, pokud vede přes několik kopců za sebou. Proto si předem spočítejte celkové převýšení, ne jen délku. Pokud nejste zvyklí chodit do kopců, dejte přednost trasám podél potoků a rybníků, které jsou většinou rovinatější. Naopak když máte rádi výzvy, klidně si naplánujte výstup na nejvyšší brdský bod, ale počítejte s tím, že cesta dolů zabere víc času než nahoru.
Po koupi nevybíhejte rovnou na nejnáročnější túru. Nové boty postupně „rošlápněte” na kratších vycházkách, aby se přizpůsobily tvaru vaší nohy a vy jste si osvojili jejich chování. Sledujte, zda se podrážka chová stabilně na mokrém povrchu a zda švy nikde nedřou. Pokud po několika desítkách kilometrů cítíte jakýkoliv diskomfort, nečekejte, že se to „samo srovná” – raději boty vyměňte.
Pro začátečníky je zásadní nepřeceňovat síly. Zvolte okruh dlouhý maximálně deset kilometrů a udělejte si přestávky každou hodinu. V Brdech najdete řadu studánek, ale voda z nich není upravená – proto si vezměte dostatek vlastní nebo dezinfekční tablety. Také se vyhněte sběru hub a lesních plodů kolem starých vojenských objektů, protože půda může být kontaminovaná z minulých aktivit. Oheň je povolen pouze na vyhrazených místech, jinak hrozí pokuta.
Jak sestavit okruh, který vás nezdrží Základem je nepřecenit délku trasy na úkor zážitků. Na půl dne počítejte spíš s deseti až dvanácti kilometry než s dvaceti. Pokud chcete vidět něco opravdu zajímavého, zvolte okruh přes návrší s výhledy, kde můžete udělat pár zastávek, aniž byste museli zrychlovat. Dobrým začátkem je obec Skořice, odkud se dá vyrazit na vrch Studený vrch nebo k pramenům Klabavy. Tady se vyhnete davům a přitom uvidíte typickou brdskou přírodu.
- ID: 386273
Be the first to review “Mapa a kompas, nebo GPS? Jak číst krajinu bez značek”
Reviews
There are no reviews yet.