Když už jsme u těch praktických řešení, musím se zmínit o jednom detailu, který mi dlouho unikal. U pohovky s click-clack mechanismem, která se jedním pohybem promění v lůžko, často vzniká nepříjemná mezera mezi opěradlem a stěnou. Tu mezeru pak plníte polštáři nebo ji necháte laťkovat. Když jsem si pořídila nový slatted frame do své rozkládací postele, všimla jsem si, že bílá stěna za ním působí studeně a nedokončeně. Rozhodla jsem se tedy natřít jen úzký pruh od stropu až k podlaze přesně v místě, kde pohovka stojí. Šlo o jakýsi barevný rámeček, který opticky zarámoval celý kus nábytku. Výsledek byl ohromující, místnost působila soudržně a ta barevná plocha dodala prostoru ryt

Balkon ve druhém patře byl další oříšek. Tři metry čtvereční, žádný sklep. Kam s grilovacím náčiním, polštáři a zimními dekami? Postavila jsem pod okno dřevěnou lavici s odklápěcím víkem. Uvnitř se vejdou dvě velké cestovní tašky s textilem a jedna krabice s nářadím. Lavice zároveň slouží jako další místo k sezení, když je v obýváku plno. Tohle je typický trik pro townhouse interior design – každý kus nábytku musí plnit alespoň dvě funkce. Jinak se do domu nevejd

Nespoléhejte jen na to, co vám napoví e-shopové katalogy. Zajděte do kamenné prodejny a osobně si vyzkoušejte, jak se s klikacím mechanismem pracuje. Často se stává, že levnější modely mají plastové díly, které po pár použitích prasknou. Kupte raději o pár stovek dražší kus s kovovým rámem, vydrží vám deset let. A pamatujte, že i vaše betonové podlahy v paneláku si zaslouží ochranu – na nožičky židlí přilepte plstěné podložky, jinak budete denně poslouchat nepříjemné škrábá

Materiál hraje obrovskou roli hlavně v tom, jak židle zapadne do vašeho interiéru. Jestliže máte v obýváku sametový gauč, sáhněte po modelu s velvet upholstery. Ten heboučký povrch je nejen příjemný na dotek, ale skvěle tlumí hluk – když posunete židli po podlaze, žádné drásavé škrábání. Jen pozor, samet je náročnější na údržbu, takže pokud u stolu pravidelně hodujete s dětmi nebo mazlíčky, raději zvolte pratelný potah nebo alespoň tmavší odstín. Světle modrý samet vypadá nádherně, ale sklenička s červeným vínem ho může zničit během pár vte

Pokud se rozhodnete jít cestou transformace, zaměřte se na detaily. Nejdůležitější je slatted frame, tedy laťkový rošt. Ten udržuje páteř v rovné poloze a zároveň umožňuje dostatečné provzdušnění matrace. Bez něj se spací plocha rychle prohýbá a vytváří nepříjemné prohlubně – a to už byste pak u stolu seděli dost neradi. Kvalitní rošt by měl mít minimálně 12 lamel, ideálně z bukového dřeva. Druhou věcí je tloušťka foam mattress. Na přespání bohatě stačí 10 až 12 centimetrů, ale pokud máte doma větší lidi, sáhněte po 16. Pak se můžete spolehnout, že i váš tchán ráno nebude brblat, že ho bolí z

Nezapomeňte ani na to, že wall painting může vyřešit i praktické problémy s odíráním stěn. Každý, kdo má doma rozkládací pohovku, ví, jak se opěradlo při každém rozložení otírá o omítku. Bílá barva na těch místech rychle zešedne a začne se loupat. Když jsem si na tu konkrétní stěnu pořídila omyvatelný nátěr v tmavě šedé, problém zmizel. Ani po roce používání není na stěně jediný flek, protože tmavý odstín vše schová. A navíc, ta stěna teď vypadá, jako by tam patřila odjakživa. Je to takový malý fígl, který ušetří nervy i peníze za pravidelné přetírá

Nakonec se zamyslete nad tím, jak často vlastně hosty ubytováváte. Pokud jednou za rok, vystačíte si s jednou nebo dvěma multifunkčními židlemi. Jestliže se u vás střídají příbuzní každý měsíc, poohlédněte se po systému, který do sebe zapadá s větším kusem nábytku. Třeba bed with storage pod rozkládacím gaučem pojme ložní prádlo, polštáře i deky. Tím ušetříte místo v šatníku a všechno budete mít po ruce. Kombinace promyšlené sedačky do obýváku a dvou šikovných židlí je často rozumnější než velká pohovka, která nikdy nebude dokonale sloužit jako jídelní poseze

Pokud přemýšlíte, jak začít, zkuste si nejdřív nalepit na zeď barevné papíry ve formátu A4 a pár dní je pozorovat při různém světle. Ranní slunko zvýrazní jiný tón než večerní lampa. Já jsem takhle objevila, že namodralá šeď, která vypadá krásně v katalogu, ve skutečném světle v mém obýváku působí jako stará cementová podlaha. Wall painting je totiž vždycky dialog mezi barvou, světlem a tím, co na tu zeď postavíte. A až najdete ten správný odstín, už nikdy nebudete chtít zpátky k bílé. Stěna se stane vaším nejspolehlivějším parťákem v boji s malým metrážem a věčným nedostatkem místa na spa