Nejprve si připravte povrch. Okolí prostupu musí být suché, čisté a bez mastnoty. Odstraňte veškerou omítku, prach i zbytky původní těsnící hmoty. Pokud je otvor větší než samotná trubka, nevytvářejte žádné mezery větší než několik centimetrů – ideální je, když těsnící materiál vyplní prostor kolem instalace rovnoměrně. Pro menší kruhové otvory se hodí pružná těsnicí pěna nebo tmely s atestem pro požární aplikace. U větších průchodů, například pro kabelové žlaby, použijte speciální požární desky nebo vaky, které se vkládají do otvoru a teplem expandují.

Častou chybou je montáž vaty až po zavření jedné strany příčky. Pokud máte možnost, vkládejte desky ještě před přišroubováním druhé strany. Tím se výrazně sníží nutnost upravovat vatu do úzkých prostor a prašnost klesne. Stejně důležité je použít vatu, která je určena přímo pro sádrokartonové konstrukce, a to v přesné šířce odpovídající rozteči profilů. Vyhnete se tak nucenému stlačování, které vytlačuje vlákna ven a zvyšuje prašnost.

Nezapomeňte, že zelená deska neřeší větrání. I ta nejlepší izolace ztrácí smysl, pokud v koupelně není odvětrávání. Pravidelné větrání a protiplísňová povrchová úprava (např. speciální nátěr) prodlouží životnost celé konstrukce. Pokud vše uděláte správně, koupelna vydrží bez oprav desítky let – a vy se vyhnete nejen plísním, ale i zbytečným výdajům za přestavbu.

Během celé práce používejte ochranné brýle a respirátor třídy FFP2 nebo vyšší. Obyčejná rouška nestačí, protože jemná vlákna projdou i přes ni. Po dokončení montáže si důkladně opláchněte obličej a osprchujte se. Pracovní oděv vyklepejte venku, nejlépe na místě, kde se prach nebude šířit zpět do domu. Nikdy neperte pracovní oblečení společně s běžným prádlem — vlákna by se zachytila v tkaninách a při dalším nošení by dráždila pokožku.

Při řezání vždy myslete na to, že sádrokarton je křehký na hranách. Pokud potřebujete přesný rozměr, přidejte si 2–3 mm na korekci a po montáži hranu zarovnejte hoblovkou na sádrokarton. Tento nástroj s hrubým plátnem je levný a dokáže vykouzlit perfektní hranu i u nepřesně nařezaných desek. Nikdy neřežte desku na zemi bez podložky – karton na rubu se ohne, deska praskne a výsledek je nepoužitelný. Podložte celou desku, ne jen její část.

Typickou chybou je spoléhání na obyčejnou montážní pěnu nebo silikon. Tyto materiály sice vyplní mezeru, ale při požáru shoří nebo se vytaví a otvor se opět otevře. Požární těsnění musí mít buď certifikát pro konkrétní typ stěny a instalace, nebo musí být součástí systému, který byl odzkoušen. Před nákupem si proto ověřte, zda výrobek odpovídá třídě odolnosti REI, kterou stěna vyžaduje. Například běžná příčka s požární odolností 30 minut vyžaduje jiné těsnění než nosná stěna s odolností 90 minut. Pokud si nejste jistí, konzultujte projektanta nebo hasičský sbor – nesprávná volba může vést k tomu, že celá stěna ztratí svou funkci.

Základem je připravit si prostor ještě před tím, než vatu vůbec vybalíte. Ideální je montovat příčku v místnosti, kde nejsou žádné další předměty, nebo je alespoň důkladně zakrýt fólií. Okna a větrací otvory uzavřete, aby průvan neroznášel vlákna do dalších místností. Na podlahu položte pevnou lepenku nebo igelit, který po dokončení sbalíte a zlikvidujete. Tím zabráníte tomu, aby se drobná vlákna dostala do spár mezi dlaždicemi či parketami, odkud se jen velmi obtížně odstraňují.

Po dokončení těsnění proveďte vizuální kontrolu. Přejíždějte rukou po spoji – neměly by být žádné hrany, dutiny nebo místa, kde materiál nedoléhá. Pokud máte možnost, vyzkoušejte těsnost pomocí kouřové zkoušky (například zapálením vonné tyčinky a přiložením k okraji). Jakmile kouř začne pronikat jinam než skrz materiál, je třeba těsnění opravit. Nezapomeňte také na označení prostupu – trvanlivou fixou nebo štítkem zaznamenejte datum provedení a použitý materiál. To se hodí při pravidelných kontrolách a při případném požárním auditu. Každý prostup je totiž potenciální slabinou, ale pokud ho uděláte správně, stěna si zachová požární odolnost, kterou jí projekt přisoudil.

Po dokončení montáže nechte místnost vyvětrat, ale teprve až je příčka kompletně opláštěná a zatmelená. Do té doby prach z vaty ulpívá na všech površích a pastelové či bílé stěny by po vyvětrání získaly šedavý nádech. Pokud i přesto nějaká vlákna zůstanou, odstraňte je vysavačem s HEPA filtrem, nikoli smetákem. Smeták prach pouze rozvíří a vrátí zpět do vzduchu. Při dodržení těchto zásad zvládnete montáž bez zbytečného prachu, rychleji a hlavně bez ohrožení svého zdraví.