Substrát musí být vzdušný a propustný. Vyhněte se těžké zahradní zemině, která drží vodu. Použijte směs s pískem, perlitem nebo jemným štěrkem. Do substrátu můžete přidat i trochu drceného dřevěného uhlí, které omezuje plíseň. Truhlík umístěte tak, aby na něj nesvítilo přímé polední slunce a zároveň aby nebyl v průvanu, který rychle vysušuje. Mezi rostlinami nechte prostor, aby vzduch mohl proudit. Při přesazování vždy zkontrolujte kořeny a poškozené odstřihněte čistým nožem.
Na plné slunce se osvědčily tymián, oregano, šalvěj, rozmarýn a levandule. Bazalka potřebuje více vody a v poledním žáru může uvadat, proto ji vysaďte do zadní části truhlíku nebo jí dopřejte lehké odpolední zastínění. Máta se naopak v malém truhlíku rychle rozroste a utlačí okolní rostliny — pěstujte ji samostatně. Kombinujte bylinky se stejnými nároky na vodu, jinak budete neustále řešit, kolik vlastně zalévat.
Zásadní je nádoba. Potřebujete květináč o objemu alespoň tří až pěti litrů, s dostatečně velkým odtokovým otvorem. Příliš malý květináč vede k rychlému prokořenění, máta pak žloutne, přestává růst a vy se ji snažíte zachránit častějším zaléváním, což je přesně opačný postup, než potřebuje. Materiál není podstatný, ale keramika drží vlhkost stabilněji než tenký plast, který na balkoně přes den přehřívá substrát.
Sušení bylinek v mikrovlnné troubě je nejrychlejší způsob, jak uchovat vůni a chuť čerstvých rostlin. Zatímco na vzduchu to trvá dny a v sušičce hodiny, mikrovlnka zvládne malé množství bylinek za pár minut. Nejde ale o metodu bez rizika — bylinky se snadno spálí nebo ztratí barvu. Klíčem je nízký výkon, krátké intervaly a správná příprava.
Nejčastější chyba je naložit mokré bylinky do teplého oleje a nechat sklenici v kuchyni. Další je použití oleje, který už byl jednou použitý na smažení, ten obsahuje zbytky jídla a rychle žlukne. Někteří lidé přidávají sůl nebo citronovou šťávu, ale sůl se nevsákne a citronová šťáva do oleje nepatří, protože obsahuje vodu. Pokud chcete bylinkovou chuť do salátů, použijte raději ocet nebo olej s bylinkami spotřebujte do dvou týdnů. Skladujte vždy v uzavřené sklenici, označené datem, ať víte, kdy ji máte spotřebovat.
Drenáž je první věc, kterou většina lidí podcení. Na dno dejte vrstvu keramzitu nebo hrubého štěrku vysokou 3–5 cm. Pokud truhlík stojí na terase, musí mít otvory ve dně. Bez odtoku vody se po prvním vydatnějším dešti rozvine hniloba kořenů a bylinky uhynou během několika dnů. Pod truhlík umístěte podložku, která zachytí přebytečnou vodu a zabrání skvrnám na dlažbě.
Na zahradě vyberte záhon, který je přes den na přímém slunci alespoň šest hodin. Půdu zryjte do hloubky rýče a zapracujte do ní hrubý písek nebo drobný štěrk, pokud je těžká. Tymián má rád chudší, vápenitější zem, takže hnojit kompostem stačí jednou za rok na jaře a jen slabě. Sazenice sázejte ve vzdálenosti zhruba třiceti centimetrů, aby mezi nimi proudil vzduch. Po výsadbě zalijte, ale další dny už jen kontrolujte, zda zem nepraská. Trvalý mokrý kořenový bal je nejčastější důvod, proč mladé rostlinky do dvou týdnů zajdou.
Bylinky na plném slunci potřebují dvě věci: dostatek prostoru pro kořeny a substrát, který rychle nevysychá. Truhlík hluboký alespoň 25 cm a široký podle počtu rostlin je základ. Do mělkých misek se nevejde kořenový bal a půda se v nich přehřívá. Dřevěný truhlík vydrží déle, pokud ho zevnitř vyložíte netkanou textilií nebo fólií s drenážními otvory. Plastový je lehčí a lépe drží vlhkost, ale na přímém slunci může kořeny přehřát. Keramický nebo betonový je stabilní, ale těžký.
Nejčastější chyba je kombinace tmavého stanoviště a časté zálivky. Druhá je sázení do běžného květinového substrátu, který drží vodu jako houba. Třetí je hnojení dusíkem – tymián po něm vytvoří bujné, ale slabé a málo aromatické listy. Kdo dodrží slunce, hrubší půdu a střídmou zálivku, bude mít tymián nejen do kuchyně, ale i na čaj při nachlazení.
Na zimu venkovní tymián nezakrývejte fólií, ale chvojím nebo suchým listím. Fólie zadržuje vlhkost a pod ní rostlina plesniví. V květináči na balkoně je riziko promrznutí kořenů větší – obalte nádobu jutou nebo ji přeneste do chladné, ale bezmrazé místnosti. Pokud listy v zimě ztmavnou a změknou, většinou jde o přemokření, ne o mráz. Řez na jaře provádějte až po posledních mrazech, koncem března nebo v dubnu. Starší, vyholené rostliny je lepší nahradit řízky než je zachraňovat hlubokým střihem.
Zálivka je na slunci klíčová. Zalévejte ráno nebo večer, nikdy ne v poledne, kdy se voda odpaří dřív, než vsákne. V horkých dnech kontrolujte vlhkost prstem do hloubky 2 cm — pokud je suchá, zalijte. Mulčování tenkou vrstvou štěrku nebo posečené trávy sníží výpar a omezí plevel. Hnojení stačí jednou za dva až tři týdny slabším roztokem pro bylinky; příliš mnoho dusíku podpoří listy na úkor aromatických látek.
- ID: 431083
Be the first to review “Nejčastější chyba je naložit mokré bylinky do teplého oleje a nechat sklenici v kuchyni. Další je použití oleje, který už byl jednou použitý na smažení, ten obsahuje zbytky jídla a rychle žlukne. Někteří lidé přidávají sůl nebo citronovou šťávu, ale sůl se nevsákne a citronová šťáva do oleje nepatří, protože obsahuje vodu. Pokud chcete bylinkovou chuť do salátů, použijte raději ocet nebo olej s bylinkami spotřebujte do dvou týdnů. Skladujte vždy v uzavřené sklenici, označené datem, ať víte, kdy ji máte spotřebovat.”
-
Piazza Giuseppe Garibaldi 146
Reviews
There are no reviews yet.