Prevence je jednodušší než hledání cesty. Před odchodem do lesa řekněte někomu, kam jdete a kdy se vrátíte. Nabijte telefon, vezměte powerbanku, kompas a papírovou mapu. Svačina, voda a lehká pláštěnka patří do batohu vždy, i na krátkou procházku. Nepodceňujte počasí, mlha nebo déšť změní orientaci během chvíle. Pokud jdete sami, držte se značených cest a nezkracujte si to lesem. Zabloudit se dá i pár set metrů od parkoviště, ale s klidem a rozmyslem se většina lidí do hodiny až dvou dostane zpět.
Papírová mapa a mapová aplikace v telefonu nejsou soupeři, kteří by se navzájem vylučovali. Rozdíl je v tom, kdy kterou použijete. Většina zbytečných problémů na túře vzniká z toho, že člověk spoléhá jen na jednu z nich a nezná její slabiny.
Pro únavu rukou je klíčové i to, jak často děláte přestávky. Hole snižují zátěž, ale neodstraňují ji úplně. Pokud máte slabší úchop nebo bolesti kloubů, zvažte hole s anatomickou rukojetí, která rozloží tlak do celé dlaně. Kovové špičky na tvrdém povrchu zvyšují vibrace, které se přenášejí do ruky. Gumové návleky na asfaltu vibrace tlumí, ale na kamenitém terénu mohou klouzat. Vždy je sundejte, když jdete do prudkého kopce nebo po mokrých kamenech.
Velká chyba je snažit se jít „po vodě z kopce”. Potok vás sice často dovede k nějaké civilizaci, ale cesta podél něj bývá neprůchodná, plná bažin a skal, a snadno při ní dojde k úrazu. Stejně riskantní je zkracovat si cestu lesem mimo pěšinu. Pokud už musíte jít, držte se linií, které jsou v krajině vidět zdálky: elektrické vedení, železniční trať, okraj lesa. Podél nich se dostanete k lidem nejrychleji.
Před túrou si udělejte krátký test: vezměte dítě v botách, které si vezme, a nechte ho ujít dvě stě metrů. Potom zkontrolujte zarudlá místa a ta doplňte do lékárničky jako předpřipravené polštářky. Lékárničku važte podle věku – batole potřebuje jiný poměr měkkých materiálů než školák, který už zvládne delší přesun. Když se obsah přizpůsobí konkrétní noze, přestane být turistická lékárnička jen krabicí, kterou vozíte zbytečně.
Nejrozumnější je kombinace. Doma si naplánujete trasu v aplikaci, vytisknete nebo koupíte papírovou mapu jako záložní a do telefonu stáhnete offline podklady. V terénu pak použijete telefon pro rychlou kontrolu polohy a papír pro celkový přehled a rozhodování. Kdo jde sám do neznámého terénu, měl by mít vždy obojí. Kdo jde po značené cestě v turistické oblasti, vystačí si často s telefonem, ale papírová mapa v batohu nic nezkazí.
Před odchodem si ověřte dvě věci: že máte v telefonu opravdu staženou mapu oblasti a že papírová mapa odpovídá aktuálnímu stavu značení. Staré mapy mohou mít přeložené cesty nebo zrušené značky. Pokud si nejste jistí, vezměte si obě a naučte se s nimi pracovat ještě před túrou, ne až na rozcestí za deště.
Jakmile uslyšíte hrom nebo uvidíte blesk, začněte měřit čas mezi nimi. Každé tři sekundy znamenají přibližně kilometr vzdálenosti. Pokud je interval kratší než třicet sekund, bouřka je nebezpečně blízko a musíte jednat hned. Zahoďte kovové hole, cepíny a další vybavení, které vede elektřinu. Kovový rám batohu je také riziko, ale sundavat batoh za deště je horší než ho nechat na zádech. Zůstaňte v něm, jen se ho nedotýkejte holýma rukama.
Typická chyba je schovat se pod jediný strom v okolí. Strom je vyšší než vy, takže blesk pravděpodobně udeří do něj, ale proud se šíří po zemi a může vás zasáhnout. Stejně nebezpečné je stát ve vodě nebo v mokré trávě. Pokud jste na ferratě, okamžitě přerušte jištění a co nejrychleji sestupte z exponovaného místa. Kovové lano je v bouřce vodič, ne záchrana.
Bouřka v horách není jen nepříjemnost. Je to situace, kdy se během minut mění podmínky a chyby se trestají okamžitě. Rozhoduje, co uděláte v prvních vteřinách, ne to, co máte v batohu. Nejhorší je stát na místě a čekat, že to přejde. Přežít se dá i bez přístřeší, pokud víte, kam si stoupnout a co naopak nedělat.
Kde si stoupnout, když není kam utéct Hledejte místo, které je níž než okolní terén, ale ne v údolí, kde se sbírá voda. Vyhněte se vrcholům, hřebenům, osamělým stromům, skalním převisům a vstupům do jeskyní. Ideální je sednout si do dřepu na izolační podložku nebo na batoh, nohy u sebe, ruce na kolenou, hlavu dolů. Nesedejte si na zem, nelehejte si. Pokud jste ve skupině, rozestupte se alespoň na pět metrů, aby jeden zásah nezranil všechny.
Co telefon zvládne a kde selže Mapová aplikace v telefonu má jiné silné stránky. Ukáže aktuální polohu, takže při ztrátě orientace rychle zjistíte, kde jste. Umožňuje plánovat trasu podle času a vzdálenosti, měnit cíl za pochodu a stáhnout si mapové podklady předem do offline režimu. Právě offline režim je klíčový. Bez stažených dlaždic je telefon v lese k ničemu. Před odchodem si proto v aplikaci vymezte oblast, kterou budete potřebovat, a nechte ji stáhnout přes wifi. Zkontrolujte, že se mapy opravdu uložily, ne jen že se načetly online.
- ID: 437921
Be the first to review “Papírová mapa, nebo mobil: co se vyplatí v terénu”
Reviews
There are no reviews yet.