Kvalitně provedený práh u balkonových dveří se pozná podle toho, že dveře jdou lehce zavírat, voda po dešti odtéká ven a na vnitřním ostění se netvoří vlhké skvrny. Když se tyto tři věci drží, pokládka splnila svůj účel.
Na plotýnky, litinové mřížky a kovové části kolem hořáků se osvědčuje teplá voda s prostředkem na nádobí a měkký kartáč. Silné vrstvy nejdřív nahřejte párou: postavte na plotýnku hrnec s vodou, nechte ji vařit deset minut a vypněte. Mastnota změkne a sundá se škrabkou na sklokeramiku nebo plastovou stěrkou. Kovové drátěnky a nože na sklokeramiku nepatří, zanechávají rýhy, do kterých se mastnota usazuje ještě rychleji.
Bublinky ve stěrce nejsou estetická vada, kterou by šlo ignorovat. Každá vzduchová kapsa znamená místo, kde se hmota neopřela o podklad. Za rok nebo dva se tam objeví prasklina, vlhkost a nakonec odpadlá plocha. Většina jich přitom vzniká ještě předtím, než vezmete do ruky hladítko.
Po srovnání se měření opakuje ve stejných místech. Teprve když lať leží bez viditelné mezery a žádný krok nevyvolá dutý zvuk, je podklad připravený. Rovinnost není o dokonalosti, ale o předvídatelnosti. Když každý krok dopadne stejně, tolerance je splněná.
Práh u balkonových dveří patří k nejnamáhanějším místům v interiéru. Přechází přes něj každý krok mezi vytápěným prostorem a venkovním prostředím, takže na něj působí vlhkost, mráz, UV záření i mechanické namáhání. Pokud se práh pokládá znovu nebo se opravuje ten stávající, rozhoduje o výsledku především příprava podkladu a správné oddělení vrstev. Špatně provedený práh se během jedné sezóny prohne, uvolní nebo začne zatékat.
Běžná údržba má být suchá nebo jen mírně vlhká. Vytírací mop je lepší vyždímat téměř do sucha a po umytí plochu přejít suchým hadrem, aby ve spárách nezůstala stát voda. Na běžné mytí stačí prostředek s neutrálním pH. Kyselé a silně alkalické čisticí přípravky rozpouštějí pojivo ve spáře a barva se pak mění nerovnoměrně – některé úseky zůstanou světlé, jiné ztmavnou. Vyvarujte se i koncentrovaného octa a abrazivních prášků, které spáru mechanicky vydrolí.
Podklad rozhoduje víc než samotná hmota Stěrka na savém, prašném nebo mastném povrchu nedrží. Před nanášením je nutné podklad zbavit prachu, omýt, nechat vyschnout a v případě potřeby napenetrovat. Penetrace ale nesmí být vrstva, kterou necháte zaschnout do lesklého filmu. Na takovém filmu hmota klouže a vzduch se pod ní uzavře. Dalším viníkem je nerovný podklad. Každá prohlubeň nebo výstupek znamená, že se hmota v jednom místě rozetře příliš tence a v jiném příliš silně. Silná vrstva se pak chová jinak než tenká a bubliny se soustředí právě na přechodech.
Technika nanášení dělá hodně. Hladítko veďte pevně a plynule, ne trhavě. Tlak musí být stálý, jinak se do hmoty dostane vzduch stejně jako při šlehání. Nepřidávejte materiál na jedno místo pořád dokola, raději ho rozprostřete a pak stáhněte do roviny. Pokud děláte větší plochu, rozdělte si ji na menší úseky a každý dokončete v jednom tahu. Nenechávejte hmotu zaschnout na hranici jednoho úseku a nezačínejte nový na už zavadlém okraji. Vznikne studený spoj, který se časem projeví jako prasklina.
Rozdíl v ochlazování není dán jen orientací, ale i skladbou podlahy. Čím silnější je vrstva izolace pod trubkami, tím méně tepla utíká do základové desky a tím rychleji se horní povrch prohřeje. Pokud je izolace poddimenzovaná, topný systém nejprve nahřívá beton a teprve poté místnost. U jižních místností se tento nedostatek projeví méně, protože sluneční zisky část ztráty kompenzují. U severních místností se však naplno projeví a podlaha zůstává vlažná i při plném výkonu.
Když se bubliny objeví opakovaně, je zbytečné opravovat povrch. Zastavte práci, zkontrolujte poměr míchání, čistotu podkladu a postup nanášení. Odstraňte celou vrstvu a začněte znovu. Ušetříte tím víc času než při nekonečném tmelení důlků. Stěrka, která drží, se pozná jednoduše: je rovnoměrně matná, bez lesklých skvrn a bez míst, kde zní dutě.
Teplota a průvan jsou často přehlížené. Při vysokých teplotách hmota zasychá na povrchu rychleji, než stačí vytvrdnout uvnitř, a uzavřený vzduch nemá kudy uniknout. Průvan dělá totéž. Pracujte při stabilní teplotě, zavřete okna a nepoužívejte přímé topení. Pokud už bubliny vidíte, nepropichujte je špičatým předmětem. Většinou tím vznikne důlek, který se jen obtížně zarovnává. Lepší je nechat vrstvu zaschnout a přebrousit, nebo ji seříznout a nanést novou tenkou vrstvu.
Po zatvrdnutí lepidla spáry vyčistěte a teprve potom tmelte. Silikon vytlačujte do suché spáry a uhlazením vytvořte hladký povrch, na který se nelepí nečistoty. Práh nechte minimálně jeden den v klidu, bez zatížení a bez chození. Pokud se pokládá v chladném počasí, dodržte teplotní rozsah předepsaný výrobcem lepidla i tmelu. Během prvních týdnů po pokládce kontrolujte, zda se práh nezačal zvedat nebo zda se neobjevila spára u zárubně. Včasné dotažení tmelu je jednodušší než pozdější vybourání celého prahu.
- ID: 419848
Be the first to review “Po srovnání se měření opakuje ve stejných místech. Teprve když lať leží bez viditelné mezery a žádný krok nevyvolá dutý zvuk, je podklad připravený. Rovinnost není o dokonalosti, ale o předvídatelnosti. Když každý krok dopadne stejně, tolerance je splněná.”
Reviews
There are no reviews yet.