Difenbachie je citlivá na chlor a fluor ve vodě. Nechte vodu odstát přes noc nebo použijte převařenou. Příliš tvrdá voda způsobuje skvrny na listech. Pokud rostlina přesto žloutne, zkontrolujte kořeny – měkké a tmavé kořeny odstřihněte a rostlinu přesaďte do čerstvé zeminy. Trpělivost a dodržení těchto pravidel vrátí difenbachii do formy.
Pokud se skvrny šíří i po odstranění napadených listů a po úpravě zálivky, teprve tehdy má smysl uvažovat o houbovém onemocnění. Odstraňte postižené listy čistými nůžkami, nástroj po každém řezu otřete lihem a rostlinu umístěte tak, aby mezi zaléváním listy oschly. Zálivku upravte tak, aby substrát mezi dvěma zálivkami vždy mírně proschl. Právě střídání mokra a sucha je pro většinu pokojových rostlin přirozenější než stálá vlhkost.
Mezi další chyby patří zalévání studenou vodou přímo z kohoutku. Voda by měla mít pokojovou teplotu. Dále nepoužívejte rosničku na listy s jemným chmýřím – voda v paždí listů může způsobit hnilobu. Pokud si nejste jistí, raději jeden den počkejte. Tlusté listy mají zásobu vody na několik týdnů, takže mírné sucho je pro ně menší problém než přelití. Sledujte rostlinu, ne kalendář, a brzy získáte cit pro správný okamžik.
Po přesazení umístěte rostlinu na několik dní do stínu nebo na nepřímé světlo. Přímé slunce a průvan zvyšují odpar a mohou oddělky zahubit. Zalévejte až ve chvíli, kdy povrch substrátu oschne. Hnojit začněte nejdříve za tři až čtyři týdny, až když se objeví nové listy. U některých druhů je vhodné odstranit květní pupeny, aby rostlina investovala energii do kořenů. Pokud oddělek vadne, není to vždy chyba — často jde o přirozený přesun sil do obnovy.
Hloubka vs. povrch Suchý povrch substrátu neznamená, že rostlina potřebuje vodu. U tlustých listů je bezpečné počkat, dokud neproschne horní třetina až polovina objemu květináče. Zkuste do půdy zapíchnout dřevěnou špejli nebo tenkou tyčinku. Pokud po vytažení ulpívá vlhká zemina, zalévání odložte. Dalším signálem je barva a tvar listů: mírně svraštělé nebo ochablé listy naznačují žízeň, ale pozor – přemokřené rostliny mohou vypadat podobně, protože kořeny odumírají a listy měknou.
Většina pěstitelů řeší zálivku a světlo, ale teplotu bere jako samozřejmost. Přitom právě teplota rozhoduje o tom, zda rostlina poroste, nebo bude jen přežívat. Pokojovky pocházejí z různých podnebních pásem a každá má jiné optimum. Univerzální číslo neexistuje. Pokud budete držet všechny druhy na stejné teplotě, některé budou trpět vedrem a jiné chladem, i když budou na stejném parapetu.
Tvrdá voda obsahuje zvýšené množství rozpuštěného vápníku a hořčíku. Tyto minerály se při každé zálivce dostávají do substrátu a postupně se v něm hromadí. Na rozdíl od měkké vody po nich nezůstává jen vlhkost, ale i bílý povlak. U pokojových rostlin se problém neprojeví hned, často až po několika měsících pravidelného zalévání. Prvním místem, kde se to dá odhalit, je okraj květináče a povrch substrátu.
Prvním vodítkem je váha květináče. Před zalitím ho zvedněte. Čerstvě zalitý květináč je znatelně těžší než ten, který už týden vysychá. U malých rostlin stačí postavit je na váhu nebo je podržet v dlani. U velkých kusů zkuste naklonit květináč – pokud je těžký, voda v něm ještě je. Tato metoda funguje lépe než ponoření prstu do půdy, protože povrch může být suchý, zatímco u dna je stále mokro.
Nakonec pamatujte, že teplota úzce souvisí s vlhkostí vzduchu a zálivkou. Čím tepleji, tím více rostlina odpařuje a tím častěji potřebuje vodu, ale zároveň nesnáší přemokření. Čím chladněji, tím méně zaléváme, jinak kořeny uhnívají. Kdo sladí teplotu s vlhkostí a zálivkou, tomu pokojovky vydrží roky. Kdo spoléhá na jednu univerzální teplotu, bude stále řešit opadané listy a nemocné rostliny.
Rostliny s tlustými listy, jako jsou tlustice, echevérie, aloe nebo kalanchoe, ukládají vodu do pletiv. To znamená, že vydrží delší sucho než tenkolisté druhy, ale zároveň nesnášejí přemokření. Nejčastější chybou je zalévat je stejně často jako kapradiny nebo fíkusy. Pokud chcete mít jistotu, přestaňte se řídit kalendářem a začněte sledovat stav rostliny a substrátu.
Dlouhodobě se vyplatí zjistit tvrdost vody ve vaší oblasti. Stačí se zeptat na obecním úřadě nebo si koupit jednoduchý test. Pokud je voda velmi tvrdá, je lepší rovnou přejít na sběr dešťové vody nebo na filtrovanou vodu a zalévat jí všechny pokojovky. Kombinace správné vody, občasného proplachu a vhodného substrátu udrží rostliny zdravé i v oblastech, kde je voda plná vápníku.
- ID: 399310
Be the first to review “Pokud se skvrny šíří i po odstranění napadených listů a po úpravě zálivky, teprve tehdy má smysl uvažovat o houbovém onemocnění. Odstraňte postižené listy čistými nůžkami, nástroj po každém řezu otřete lihem a rostlinu umístěte tak, aby mezi zaléváním listy oschly. Zálivku upravte tak, aby substrát mezi dvěma zálivkami vždy mírně proschl. Právě střídání mokra a sucha je pro většinu pokojových rostlin přirozenější než stálá vlhkost.”
Reviews
There are no reviews yet.