Jednou jsem u známých viděla obývací stěnu pokrytou korkem. Vypadalo to útulně, ale za měsíc se korek začal drolit od topení. Jiný přítel zkusil betonovou stěrku v celém obýváku a udělal z něj garáž. S tímhle stylem musíte opatrně, stačí jedna stěna a zbytek nechat v jemné pastelové. Zaujalo mě ale řešení s magnetickou barvou pod klasickým nátěrem. Na dětské zdi můžou malovat křídami a vy pak jen přetřete. Akorát ty magnety drží jen lehké papírky, ne žádné těžké obrá

Horší to bylo v předsíni, kde se o stěny neustále otírají batohy a kola. Tam jsem sáhla po omítce s křemičitými zmky, která odolá nárazům. Jenomže pozor na výběr zrnitosti. Když je příliš hrubá, škrábe vám rukávy a při úklidu se do ní zachytává prach. Zkoušela jsem i sítotiskové tapety s vinylovou vrstvou, ale lepit je na křivé zdi v panelákovém starém bytě je noční můra. Každá nerovnost se projeví jako podboulenina. Proto raději vždycky dávám přednost nátěrovým hmotám, které snesou i nedokonalý podk

Pamatuju si, jak jsme s dcerou trávili celé odpoledne v obchoďáku, protože jediné, na čem se shodla, byla barva – černá. Jenže černá na všech stěnách v patnáctimetrovém pokoji? To by vypadalo jako jeskyně a každé ráno by se probouzela s pocitem, že spí v krabici. Nakonec jsme udělali kompromis: jedna stěna v tmavě šedé, zbytek v jemné krémové. A právě tohle je klíč – teenage room design není o tom, co se líbí vám, ale o tom, jak spojit jejich představy s realitou malého prostoru. Když do toho přidáte fakt, že potřebujete místo na spaní, učení, setkání s kamarády a ještě aby se dalo uklidit, je to jako skládat puzzle, kde každý dílek musí sedn

Malé pokoje jsou noční můra, to zná každý. Čtverec tři krát čtyři metry a do toho postel, stůl, skříň a ještě místo na cvičení nebo hraní. Jediná cesta je využít každý centimetr. Když místo klasické postele pořídíte bed with storage, získáte hned o několik šuplíků víc, kam schováte sezónní oblečení nebo staré sešity. Pod postelí se pak dá dostat vysavačem, což oceníte, až budete lovit zapomenutý mobil. Další finta: stůl na přání rovnou na míru do rohu, s policemi nad sebou. A nezapomeňte na dveře – na ně můžete dát háčky na batohy a bundy, které by jinak ležely na židli. Teenage room design v malém bytě vyžaduje kreativitu, ale když uvidíte, že pokoj působí vzdušně a teenager má vše po ruce, stojí to za

Materiál hraje stejně velkou roli jako funkčnost. Strávil jsem hodiny v showroomech a osahával desítky vzorků. Zjistil jsem, že samet neboli velvet upholstery je skvělý kompromis mezi luxusem a praktičností. Na dotek je hebký, ale zároveň odolný proti oděru. V bytě s kočkou nebo malými dětmi je to spása. Skvrny se dají snadno setřít vlhkým hadříkem a na rozdíl od lnu se neždibá a nedráždí kůži. A barva? Tmavě modrá nebo hořčicová dodá prostoru hloubku, aniž by působila těžce, a na rozdíl od bílé na ní není vidět každá smítka. Je to taková malá revol

Když jsem narazila na koncept postele s úložným prostorem, pochopila jsem, že glamour může být i účelný. Místo aby se peřiny a polštáře válely v plastových krabicích pod postelí, stačí zvednout matraci a všechno zmizí v šuplíku. Ušetříte metry a získáte klid na duši. Pro malé ložnice je to doslova záchrana. Vyzkoušela jsem variantu s čalouněným čelem ve světle šedé velvetové úpravě a najednou místnost působila jako z katalogu. Jen pozor na výšku úložného prostoru pokud máte silnější matraci, musíte počítat s tím, že se rám zvedne výš. Jinak se do šuplíku nevejde ani d

Pokud řešíte nedostatek úložného prostoru na povlečení, zaměřte se na modely s integrovaným bed with storage. Narazila jsem na variantu, kde se pod sedákem otevírá celá zásuvka na kolečkách. Vejde se tam jedna sada ložního prádla, dva polštáře a tenká deka. To je přesně to, co potřebujete, když nemáte samostatnou komoru a každý centimetr skříně je už zabraný dětskými věcmi nebo sezónním oblečením. U křesel bez úložného prostoru končí povlečení často v igelitce na zemi u botníku, což nikdo nec

Teď narazím na klíčový bod celého článku. Když plánujete úpravu stěn, myslete na to, co bude u nich stát. Třeba v místnosti s klik-klak mechanismem a foam matrací, která se přes den schovává pod sedák, je stěna vystavená neustálému pohybu. Pokaždé, když rozložíte sedačku, dře ta konstrukce o zeď. Vyřešili jsme to nalepením ochranné fólie v místě dotyku, jinak byste museli každý rok přetírat. Stejné je to u postelí s úložným prostorem, jejichž čelo naráží do zdi při každém vytahování šupl