Den stěhování si naplánujte tak, aby se minimalizoval výpadek provozu. Ideální je stěhovat o víkendu nebo večer, kdy zaměstnanci nepracují. Pokud to nejde, rozdělte přesun na etapy: nejdřív přestěhujte zázemí a servery, poté pracovní stanice. Servery a síťové prvky stěhujte vždy jako první, ať máte čas je zapojit a otestovat, než začnou lidé pracovat. Na místo určení si připravte půdorys nové kanceláře a každou krabici rovnou umístěte do místnosti, kam patří. Tím ušetříte hodiny při následném rozmísťování nábytku a techniky.

K dalším častým přešlapům patří ignorování vrstevnic. Pro nezkušeného čtenáře jsou to jen křivky, ale ve skutečnosti ukazují tvar terénu. Pokud jdete podél vrstevnice, nejste ve svahu – jdete po vrstevnici. Když vrstevnice protínáte, jdete do kopce nebo z kopce. Typická chyba je, že si turista všimne, že stoupá, ale nepodívá se, jestli to odpovídá hustotě vrstevnic na mapě. Pokud mapa ukazuje mírné stoupání a vy se zadýcháváte, buď jdete špatně, nebo jste zabloudili. V takovém okamžiku se zastavte a zkontrolujte, jestli počet vrstevnic, které jste překonali, odpovídá počtu kroků.

Základní kámen úrazu spočívá v nesprávné orientaci mapy. Mnozí drží mapu tak, jak jim přišla do ruky, tedy severem nahoru, ale zapomenou ji natočit podle světových stran. Přitom stačí jednoduchý trik: položte mapu na zem nebo ji držte před sebou a otočte jí tak, aby její horní hrana mířila k severu. K tomu vám pomůže buzola, ale i slunce (v poledne je na jihu) nebo hřebeny hor. Jakmile je mapa natočená, všechny tvary v ní začnou odpovídat tvarům v krajině – a to je polovina úspěchu.

Když se řekne „ztratil se v terénu”, většina si představí někoho bez mapy nebo s vybitým mobilem. Jenže překvapivě často bloudí i lidé, kteří mapu drží pevně v ruce a jsou přesvědčeni, že ji umí číst. Problém nebývá v mapě, ale v tom, jak ji propojujeme s realitou kolem sebe. Nejčastější chybou je pasivní pohled na papír, kdy očekáváme, že se terén sám „přizpůsobí” zakresleným čarám, místo abychom mapu aktivně porovnávali s tím, co vidíme.

Jak si usnadnit manipulaci a předejít poškození Nejbezpečnější způsob, jak nábytek přemístit, je nadzvednout ho a přenést. To ale není vždy fyzicky možné. V takovém případě sáhněte po kluzných podložkách – speciální plstěné nebo filcové samolepky na nožičky nábytku. Pokud je nábytek bez nožiček, vytvořte si „sáňky” z kartonu, staré deky nebo tenké dřevotřísky, kterou podložíte pod celou plochu. Nikdy netahejte nábytek přímo po podlaze, zvláště ne po laminátu nebo dřevěných vlysích – to je nejjistější cesta k nevratným škrábancům.

Hledání bydlení je další velké téma. Inzeráty na byty v centru jsou často předražené a pronajímatelé žádají kauci ve výši několika měsíčních nájmů. Než cokoli podepíšete, zkuste si ověřit, kdo je skutečným vlastníkem nemovitosti – stačí nahlédnout do katastru nemovitostí. Pozor také na podnájmy přes různé zprostředkovatele, kteří si účtují provizi i za to, že byt vůbec nevidíte. Nejlepší je hledat bydlení přes doporučení od kolegů nebo přes místní facebookové skupiny, kde inzerují sami majitelé. A pokud byt najdete, připravte se na to, že smlouva bude v češtině – i když nerozumíte každému slovu, nepodepisujte ji bez konzultace s někým znalým.

Azimut, který vás dostane do pasti: Proč stačí dva stupně a jste o kilometr jinde Druhá nejčastější chyba se týká práce s azimutem. Když si změříte směr k cíli a vyrazíte, začnete postupně odbočovat, aniž byste si to uvědomili. Dva stupně odchylky se na vzdálenosti pěti kilometrů projeví zhruba 170 metrů vedle – a to už je rozdíl, který vás může dovést do nepřehledného údolí nebo k nevhodnému přechodu. Řešení? Nejděte podle kompasu „od oka”, ale vyberte si v dálce výrazný bod (skálu, osamělý strom, vrchol) a jděte k němu. Jakmile ho dojdete, zvolte další bod. Tím minimalizujete odchylku a k cíli dojdete po přímce.

Když se přestěhujete do Prahy, první týdny vás pohltí krása historického centra, kavárny a noční život. Ale jakmile opadne prvotní okouzlení, začne se ukazovat realita každodenního života. Město je bezpečné, dobře funguje MHD a lidé jsou v práci většinou příjemní. Přesto vás čekají situace, na které vás žádný průvodce nepřipraví – a právě na ně byste se měli soustředit, abyste se tu necítili jako věční turisté.

Častou chybou je podcenit čas na zapojení a testování po přestěhování. Počítejte s tím, že první den v nové kanceláři nepojede všechno hned. Naplánujte si proto den bez klientů a s dostatečnou rezervou na řešení problémů. Zkontrolujte, že funguje internet, tiskárny, telefony i přístup do sdílených složek. Ujistěte se, že máte klíče od nových prostor, přístupové kódy a že jsou dveře i okna v pořádku. Pokud stěhujete citlivá data, domluvte si s dodavatelem IT podporu na první dny – ať máte jistotu, že případné výpadky vyřeší rychle.