Praskliny na čele polena vznikají při schnutí dřeva. Voda z vnitřních vrstev uniká rychleji než z povrchu, dřevo se smršťuje a na řezné ploše se objevují radiální trhliny. Podle jejich podoby se dá orientačně určit, jak je poleno suché. Není to spolehlivé jako měření vlhkoměrem, ale při běžném topení v kamnech nebo krbu to stačí.
Praskliny na čele polena patří k nejrychlejším znakům, podle kterých se dá odhadnout vlhkost dřeva. Jenže právě tady vzniká nejvíc chyb. Mnoho lidí si myslí, že čím větší a hlubší trhlina, tím sušší dřevo. Ve skutečnosti velká prasklina často znamená něco jiného: dřevo schlo příliš rychle, a to i tehdy, když uvnitř zůstává vlhké. Prasklina tedy neříká, kolik vody v polenu zbývá, ale jakým způsobem voda odcházela.
Zvuk prozradí víc než vzhl
Zkontrolujte také těsnění dvířek a komínových vložek. Netěsnící dvířka mění proudění vzduchu, kouř uniká do místnosti a výkon kotle klesá. Jednoduchý test: přiložte k zavřeným dvířkům plamen svíčky. Pokud se plamen vychýlí, těsnění netěsní. Vyměňte ho nebo seřiďte panty.
Typickou chybou je ponechat starý zvyk topit přes noc velkou dávkou a dusit přívod vzduchu. V novém domě to vede k nedokonalému spalování, usazování sazí a postupnému zanášení komína. Mnohem lepší je zatopit ráno a večer krátce, ale intenzivně. Pokud potřebujete teplo i v noci, použijte akumulační nádrž nebo nechte topení běžet na nízký výkon, ale vždy s dostatkem vzduchu.
Důležitý je i střed polena. Zdravé suché dřevo má jádro bez výrazné tmavé skvrny a bez vlhkého lesku. Když do praskliny zatlačíte nehet nebo špičku nože, suché dřevo klade pevný odpor a netlačí se do stran. Vlhké dřevo se chová jinak: nůž jde snadno, okolí praskliny se drolí a někdy se objeví i kapka vody. Dalším jednoduchým testem je váha. Suché poleno stejné velikosti je znatelně lehčí než mokré. Praskliny tedy berte jako první signál, ne jako konečný důkaz.
Klíčová je vlhkost. Sypké dřevo z pelet má obvykle vlhkost do deseti procent, kdežto polena z volně skladovaného dřeva mají často přes dvacet procent. Čím více vody, tím více tepla se spotřebuje na její odpaření a tím méně zbývá na hoření. Mokré dřevo také tvoří více popela, protože nedokonale shořelé částice se usazují v topeništi. Pokud sypké dřevo navlhne, jeho výhoda mizí.
Dřevo by mělo mít vlhkost do zhruba dvaceti procent. Čerstvě naštípané dřevo obsahuje i přes padesát procent vody. Ta se při hoření musí nejprve odpařit, a teprve pak se uvolňuje teplo. V praxi to znamená, že ze stejného objemu dřeva dostanete méně tepla a více dehtu. Dřevo skladujte naštípané, na větraném místě, pod střechou a vrstvené tak, aby mezi poleny proudil vzduch. Ideálně alespoň dvě sezony. Orientační kontrola: poleno by mělo být na štípu lehké, bez znatelné vlhkosti a kůra by se měla snadno odlupovat.
Nakonec berte v úvahu i druh dřeva. Tvrdé dřevo, například dub nebo buk, má vyšší výhřevnost než smrkové nebo borové. Smísení různých druhů v jedné dávce může způsobit nerovnoměrné hoření. Pokud topíte převážně měkkým dřevem, nikdy nedosáhnete stejného tepla jako dřív s tvrdým. A pokud se výkon snížil postupně během let, může být na vině i opotřebený kotel nebo zanesený výměník, který je potřeba vyčistit.
Velký vliv má i způsob přikládání. Mnoho lidí přikládá příliš mnoho dřeva najednou a dusí ho. To sice vypadá jako úspora, ale ve skutečnosti vzniká nedokonalé spalování, více kouře a méně tepla. Lepší je přikládat menší dávky častěji, se správným přívodem vzduchu. Nejprve nechte dřevo pořádně chytit, poté postupně vzduch přivírejte, ale nikdy úplně nezavírejte, dokud plamen nehoří stabilně.
Pokud máte pocit, že kamna nebo kotel na dřevo v zimě vydávají méně tepla než dřív, nebývá to většinou tím, že by dřevo samo o sobě méně hořelo. Změna vzniká kombinací paliva, tahu, obsluhy a stavu spalinové cesty. Nejprve je potřeba vyloučit to nejjednodušší: vlhkost paliva.
Kde teplo skutečně uniká Druhým častým důvodem je komín a tah. Pokud je komín ucpaný sazemi, studený nebo má špatný průměr, klesá tah a hoření je pomalé, nedokonalé. Teplo odchází do komína, ale neohřívá místnost. Nechte komín jednou za čas vyčistit odborníkem, ale saze a nánosy odstraňujte i průběžně v topné sezoně. U novějších kotlů sledujte, zda se nemění barva plamene – měl by být jasně žlutý až oranžový, ne tmavě červený s dýmem.
Nejčastější chyba je spoléhat jen na praskliny a ignorovat druh dřeva. Tvrdé dřevo, třeba dub nebo buk, vytváří výrazné praskliny mnohem později než měkké dřevo, například smrk nebo borovice. Měkké dřevo může mít velké trhliny už po pár týdnech, ale pořád obsahuje dost vlhkosti na to, aby v kamnech dělalo problémy. Stejně tak platí, že poleno s žádnými prasklinami nemusí být mokré. Některé druhy dřeva praskají málo a jejich suchost poznáte podle barvy, zvuku a váhy. Spoléhat na jediný znak je vždy riskantní.
- ID: 443965
Be the first to review “Praskliny na čele polena, které klamou o suchosti dřeva”
-
Rua Jose Da Frota Holanda 1610
Reviews
There are no reviews yet.