Pravidelný pohyb před odchodem pomáhá víc, než se zdá. Pes, který před odchodem absolvuje intenzivní běh nebo aportování, má větší šanci prospat první hodiny. Ale pozor: pokud psa unavíte příliš, může být podrážděný. Najděte rovnováhu. Stejně důležitá je rutina. Krmení, procházky a odchody ve stejný čas snižují nejistotu. Pes, který ví, co bude následovat, méně panikaří.
Typické chyby: trestání po návratu (pes nespojí trest s činem), dlouhé loučení s mazlením, nebo naopak ignorace psa celý den. Dále pak náhlé dlouhé odchody bez přípravy. Někteří majitelé si pořizují druhého psa, aby problém vyřešili – to funguje jen zřídka, protože úzkost je vázaná na konkrétní osobu. Pokud se stav nezlepší během několika týdnů, vyhledejte odborníka na chování zvířat. Separační úzkost se dá zvládnout, ale chce to trpělivost a hlavně žádné zkratky.
Otevírání, větrání a materiál rozhodují víc než vzhled U přepravky sledujte, jak se otevírá. Ideální je horní i boční vstup. Horní otvor využijete, když kočka nechce vylézt sama nebo když ji potřebujete rychle a bezpečně vyndat u veterináře. Boční dvířka musí mít spolehlivý zámek, který se nedá otevřít tlakem čumáku ani při převrácení. Plastové přepravky jsou odolné a snadno se čistí, látkové jsou skladnější, ale hůř se dezinfikují a kočka je může protrhnout drápky. Důležité je větrání – mřížky musí být na více stranách, ne jen v předu.
Pes na zadním sedadle bez zajištění je nejčastější a nejnebezpečnější chyba. Při nárazu ve městě stačí rychlost 50 km/h a zvíře o hmotnosti 20 kg letí dopředu silou odpovídající pádu z třetího patra. Nestačí ho mít „jen na klíně” nebo „mezi nohama”. Pes musí být zajištěn tak, aby se v případě nehody nepohyboval prostorem kabiny. Existují tři osvědčené možnosti: bezpečnostní postroj upevněný do pásu, přepravní box na zadním sedadle nebo mříž do zavazadlového prostoru. Postroj musí být nastavitelný a s širokým polstrováním, jinak se při prudkém brzdění zařízne do žeber. Box volte tak, aby pes mohl stát, otočit se a lehnout, ale ne se v něm válet. Mříž musí být pevně ukotvená ke karoserii, ne jen položená.
Doplňky stravy nejsou léky. Pokud pes kulhá, drží končetinu nebo má otok kloubu, jděte nejdřív k veterináři. Ten může předepsat protizánětlivé léky a teprve k nim doporučit výživu. Podávání doplňků místo diagnostiky je nejčastější chyba, která vede k tomu, že se stav zhorší a pes přijde o pohyblivost dřív, než je nutné. Jakmile má pes potíže, doplňky podávejte dlouhodobě – kloubní chrupavka se obnovuje pomalu, první změny uvidíte po šesti až osmi týdnech.
Krmení kvásku u psů a koček není totéž jako krmení chleba. Kvásek je živá kultura kvasinek a bakterií mléčného kvašení, která prošla fermentací. Pokud ho zvířeti podáte, dostane do trávicího traktu mikroorganismy, jež mohou podpořit střevní mikroflóru, ale také mohou způsobit nepříjemné potíže, pokud se to přežene. Rozhodující je množství, frekvence a stav zvířete. Zdravý pes nebo kočka obvykle zvládne malé množství kvásku bez následků, ale nejde o univerzální doplněk.
Před cestou zkontrolujte, zda přepravka neklouže na sedadle. Podložte ji ručníkem nebo protiskluzovou podložkou a zajistěte pásem. Kočku nikdy nenechávejte v přepravce samotnou v rozpáleném autě. Na delší cestu přibalte podložku, která se dá vyprat, a sáček na případné nehody. Do přepravky nedávejte misku s vodou – vystříká se. Raději nabídněte vodu při zastávce. Pokud kočka cestu snáší špatně, poraďte se s veterinářem o vhodném postupu, ne o lécích na vlastní pěst.
Základem je velikost. Kočka by se v přepravce měla postavit, otočit se a lehnout si, aniž by se tlačila do stěn. Příliš velká přepravka ale není výhra – při prudkém brzdění v autě se v ní kočka může klouzat a narazit. Pro většinu koček stačí délka odpovídající tělu od nosu k ocasu plus několik centimetrů navíc. Výška by měla umožnit vzpřímený sed s hlavou nahoře. Pokud kočka sedí se sklopenýma ušima nebo má hlavu opřenou o strop, je přepravka malá.
Většina lidí vybírá přepravku podle velikosti a ceny, ale zapomíná na jednu zásadní věc: kočka v ní musí mít pocit bezpečí. Pokud přepravka klouže, chrastí nebo se dá otevřít zvenčí jednou rukou, zvíře to pozná dřív než vy. První cesta k veterináři se pak může změnit v boj, který si kočka zapamatuje na roky. Vybrat správnou přepravku znamená přemýšlet jako kočka, ne jako člověk, který ji ponese.
Typická chyba je kupovat přepravku na poslední chvíli, den před cestou. Kočka ji musí nejdřív přijmout za svou. Nechte ji doma otevřenou na zemi, dejte dovnitř oblíbenou deku nebo hračku a krmte kočku v blízkosti. Nikdy ji do přepravky netlačte ani ji tam nezavírejte jako trest. Pokud ji používáte jen na cestu k veterináři, spojí si ji s nepříjemným zážitkem. Občasné krátké výlety po bytě nebo návštěva klidného místa v přepravce tomu zabrání.
- ID: 431112


Reviews
There are no reviews yet.