Teplé a studené světlo dělá z jedné barvy dvě Záleží hlavně na barevné teplotě světla. Žárovka s teplým světlem přidá látce žlutý nebo oranžový podtón. Béžová se posune k pískové, šedá k hnědé, modrá ztmavne a ztratí svěžest. Studené světlo naopak zvýrazní modré a zelené složky. Šedá může zešednout do modra, teplé odstíny vypadají vybledle. Světlo denní, například z okna orientovaného na sever, je chladné a neutrální, kdežto okno na jih dodá teplý nádech. To samé čalounění tak může působit útulně i chladně, podle toho, odkud na něj svítí.
Na samet používejte měkký kartáč s krátkým, hustým vlasem, nebo čistý kartáč na oblečení. Netlačte. Dlouhými tahy odshora dolů srovnávejte vlas, ne žehlete látku. Prach a chlupy se drží v podkladu, proto kartáčujte po menších úsecích a po každém tahu kartáč oklepejte. Nikdy nejezděte kroužky ani proti srsti. Typická chyba je kartáčovat mokrý samet. Vlhký vlas se ohne a po uschnutí zůstane zlom. Další častá chyba je příliš velký tlak: látka se vytlačí a vznikne ploché místo, které už nejde vrátit.
Na závěr se vyhněte dvěma častým omylům. Prvním je kopírování celé sady z jednoho vzorníku – výsledek je sterilní a chybí mu napětí. Druhým je nákup textilií bez ohledu na světlo v místnosti. Látka, která vypadá v obchodě svěže, může doma zežloutnout nebo zšednout. Než cokoli koupíte, položte vzorky vedle sebe na místo, kde budou skutečně viset, a pozorujte je přes den i večer.
Vzorník barvy čalounění si přinesete domů a on vypadá úplně jinak než v prodejně. Není to chyba výrobce ani vašeho oka. Světlo v místnosti mění odstín víc, než většina lidí čeká, a to platí pro každý materiál od levné látky po pravou kůži.
Pokud už pohovku s neprodyšným potahem máte, řešení existuje. Pomůže vrstva prodyšného plátna nebo bavlněné deky přes sedák – vytvoří mezivrstvu, která odvede vlhkost. Dlouhodobě se ale vyplatí nechat potah vyměnit za tkaninu s vyšším podílem lnu nebo bavlny. Při výběru nového potahu si vždy vezměte vzorek domů, položte ho na sedák a sedněte si na něj alespoň na půl hodiny. Teprve pak poznáte, jestli se na něm bude sedět teple, nebo příjemně.
Nejčastější chyby se opakují: příliš mnoho prostředku, praní s tvrdými zipy a knoflíky, sušení na radiátoru a žehlení za sucha. Len se také nesmí namáčet přes noc, protože vlákno nasákne a při sušení ztuhne. Skládání vlhkého povlaku do skříně vede k plísni, i když na pohled není vidět. Vždy ho nechte zcela uschnout, teprve pak ho ukládejte.
U vzorovaných a potištěných sametů zkuste kartáč nejdřív na okraji, který není vidět. Některé barvy jsou citlivé na tření a mohou se setřít. Stejně tak si dejte pozor na ozdobné prvky, výšivky a knoflíky, které se mohou zaháknout do štětin. Vždycky je lepší oblečení po nošení nejdřív vyvětrat a odstranit prach jemným kartáčem, než sáhnout po vodě a prostředcích. Pravidelná a šetrná údržba udrží vlas rovný a lesk přirozený po celou sezónu.
Praktické řešení: zjistěte, kdy v místnosti trávíte nejvíc času, a podle toho vzorek posuďte. Jestli sedíte na pohovce hlavně večer, rozhodujte se při umělém světle, které skutečně používáte. Pokud máte v obývacím pokoji víc zdrojů světla, vyzkoušejte vzorek u každého z nich. U tmavých odstínů počítejte s tím, že při slabším světle splynou s podlahou a místnost opticky zmenší. U světlých zase hrozí, že ve studeném světle zešednou.
Praktický test zvládne každý. Položte dlaň na potah a druhou ruku pod něj. Pokud vzduch mezi rukama necítíte ani po několika vteřinách, látka je pravděpodobně málo prodyšná. Druhý test je s kapkou vody: kápněte malé množství na méně viditelné místo a sledujte, jak rychle se vsákne. Vsakuje-li pomalu nebo zůstává na povrchu, bude se na ní držet i pot. Třetí možností je zeptat se na složení a gramáž látky – čím vyšší podíl přírodních vláken a nižší gramáž, tím obvykle lepší prodyšnost.
Prodyšnost není totéž co tenkost. Tkanina může být silná a přesto dobře větrat, pokud má správnou vazbu a vlákna nejsou příliš stlačená. Naopak levná tkanina s vysokým podílem syntetiky a hustou vazbou vytvoří neprodyšnou vrstvu. Stačí si na ni sednout na deset minut a rozdíl je znát – záda se zpotí, i když je látka na dotek příjemná.
Pocit tepla při sezení na pohovce nezávisí jen na tom, jak je místnost vytopená. Rozhoduje o něm kombinace prodyšnosti potahové látky, hustoty výplně a toho, jak dobře odvádí vlhkost. Když látka nepropouští vzduch, tělo se potí, pot se nemá kam odpařit a během chvíle je člověku horko i v místnosti, kde je jinak příjemně.
- ID: 400473
Be the first to review “Proč se na jedné pohovce sedí tepleji než na druhé”
Reviews
There are no reviews yet.