Nejčastější chybou je spoléhat na to, že slepice před predátory uteče. Neuteče. Drůbež je pro lišku, kunu, jestřába i toulavého psa snadná kořist a většina útoků se odehraje v noci nebo za ranního šera, kdy není nikdo na place. Prvním krokem není nákup plašiče, ale projití pozemku a nalezení všech slabých míst. Projděte plot metr po metru, podívejte se na díry v zemi, podeberte pletivo, zkontrolujte, jestli někde nevzniká mezera mezi plotem a střechou výběhu.
Zazimování kurníku není o tom koupit topení nebo zateplit stěny polystyrenem. Jde o to odstranit vlhkost, průvan a náhlé změny teplot, které slepicím ničí hřebínky, okapávají peří a snižují snášku. Pokud to podceníte, první mrazy přijdou dřív, než si všimnete, že slepice přestaly nést a začaly sedět naježené v koutě.
Doba odpočinku by neměla být kratší než hodina, ideálně přes noc. Těsto v chladničce ztuhne, mouka dostatečně navlhne a máslo znovu zpevní. Při vyvalování pak těsto tolik lepí a nepotřebujete přidávat mouku, která by ho vysušila. Pracujte vždy s malým kusem, zbytek nechte v chladu. Vál a pracovní desku jen lehce podsypejte, příliš mouky dělá cukroví tvrdé a mdlého vylu. Vyvalujte na tloušťku kolem tří milimetrů, silnější těsto se hůř propeče a ztratí křehkost.
Zásadní je odvodnění. Kurník nesmí stát v místě, kde se po dešti drží voda, ani v těsné blízkosti okapu, žlabu nebo svahu, který vodu svádí k budově. Podlaha by měla být minimálně deset centimetrů nad okolním terénem, ideálně na štěrkovém podsypu. Pokud je půda jílovitá, vykopejte drenážní rýhu a vysypte ji hrubým štěrkem. Vlhkost je nejčastější důvod, proč v kurníku vznikají plísně a proč slepice začnou kašlat.
Nejdřív vyčistěte podestýlku až na podlahu. Stará podestýlka je zdrojem amoniaku a plísní, které se v zimě při zavřených oknech hromadí. Vysypte vše, co jde, nechte dno proschnout a teprve pak nasypte novou vrstvu – slámu nebo hobliny, asi deset centimetrů. Trus odstraňujte denně, ne jednou za týden. Vlhká podestýlka je nejčastější důvod, proč slepice v zimě onemocní.
Typická chyba je sezení na okraji gauče s nohama nataženýma dopředu. Zdá se to jako úleva, ale bederní páteř se ohne do opaku a po chvíli bolí víc. Stejně špatné jenoření do měkkých polštářů, které se po pár minutách slehnou a nechají tělo v předklonu. Vyhněte se i tomu, abyste na gauči trávili celé hodiny bez přestávky. Každých třicet minut vstaňte, protáhněte se a projděte se po místnosti. Svaly potřebují změnu polohy, ne jen oporu.
Když úpravy nepomohou do dvou týdnů, je čas na odborníka. Fyzioterapeut vám ukáže, jak správně sedět a jak posílit hluboké svaly trupu, které podporu nahradí. Bolest zad ze sedačky není rozsudek, ale signál, že výplň ztratila vlastnosti a vy s ní. Někdy stačí menší změna, jindy je nutná oprava nebo výměna. Důležité je nečekat, až se z občasného tlaku stane každodenní problém.
Nakonec zkontrolujte střechu a dveře. Dveře nesmí být v úrovni podlahy, aby dovnitř nezatékalo při tání. Pokud kurník stojí na vlhkém místě, podsypejte ho pískem nebo štěrkem. Slepice zvládnou mráz, pokud mají sucho, bezprůvanové místo a tekutou vodu. Co nezvládnou, je vlhko a průvan – a to se pozná až ve chvíli, kdy už je pozdě.
Gauč je pohodlný, ale pohodlí není totéž co podpora. Molitan nebo pěna sedací části se časem zmáčkne, pružiny povolí a výplň ztratí původní tloušťku. Sedíte pak níž, než byste měli, pánev se podsune vzad a bederní páteř ztratí přirozené zakřivení. Bolest nevzniká hned, ale po dvaceti minutách se ozve tlak v kříži, po hodině tuhne šíje. Není to slabostí zad, ale chybějící oporou.
Poznáte to podle tří věcí Zkuste si sednout na gauč a vnímat tři místa. První je bederní oblast: dlaň by se měla vejít mezi záda a opěradlo jen lehce, nepropadat se do prázdna. Druhé je výška sedu: chodidla mají být celá na podlaze, kolena v úhlu kolem devadesáti stupňů, ne výš. Třetí je hloubka sedáku: od okraje k opěradlu by mělo být o něco méně, než je délka vašeho stehna, jinak se budete zaklánět nebo podsunovat. Když některý z bodů nesedí, gauč ztratil podporu, i když vypadá dobře.
Napáječku v zimě řešte dřív, než zamrzne. Voda musí být tekutá celý den, jinak slepice omezí příjem a přestanou snášet. Skleněné a tenkostěnné nádoby prasknou, proto používejte silnější plast nebo nerez. Pokud voda mrzne i přes den, přeneste napáječku na místo, kde není přímý vítr, a kontrolujte ji ráno i odpoledne. Sněhem slepice žízeň neuhasí, naopak ho mohou zobat a nastydnout.
Ultrazvuková čistička je bezpečná pro zlato, platinu a stříbro bez kamenů. U prstenů s opálem, perlami, smaragdy nebo mořskými korály se jí ale vyhněte – vibrace a teplo mohou kameny poškodit. Stejně tak nikdy nepoužívejte ocet, citronovou šťávu ani jedlou sodu na prsteny s kameny, které jsou citlivé na kyseliny. Pokud si nejste jistí, co je uvnitř prstenu za slitinu, nechte čištění na zlatníkovi.
- ID: 415045


Reviews
There are no reviews yet.