První návštěva umělé stěny má jedno společné pravidlo: čím méně věcí si vezmete, tím lépe. Většina začátečníků přijde s velkým batohem a po hodině toho lituje. Základ je jednoduchý: pohodlné oblečení, které se neplete pod sedák, a přiléhavé boty. Půjčení lezeckých bot přímo na stěně je rozumnější než kupovat vlastní, dokud nevíte, jestli vás to chytne. Sedák a úvazek vám také půjčí, takže na první lekci nepotřebujete nic kupovat. Vezměte si lahev s vodou, malý ručník a něco na převlečení po tréninku.
Područka nebo malý polštářek na klíně snižuje únavu rukou při delším čtení. Nesnažte se držet knihu celou dobu ve vzduchu, ani ji podpírat jen palcem. Položte ji na podložku a ruku nechte volně položenou. Stejně tak se vyhněte čtení vleže na boku, kdy jedno oko sleduje stránku z větší vzdálenosti a druhé je zakryté. Pokud chcete číst v posteli, použijte klínový polštář, který podepře záda, a stolek posuňte tak, aby byl po ruce, ne pod paží.
2. Studená pánev a mokré ma
Pod schody bývá tma. Stropní světlo tam často chybí a natahovat elektřinu je zbytečně složité. Řešením je nástěnné svítidlo s ohebným ramenem nebo stojací lampa s úzkou základnou, kterou zasunete do rohu. Světlo musí mířit na stránku, ne do očí. Pokud je prostor uzavřený dveřmi, počítejte s tím, že se v něm drží chlad. Studená podlaha je častější problém než průvan. Pomůže kobereček s podložkou nebo rohožka z přírodního vlákna. Další častá chyba: přímotop umístěný těsně ke knihám. Papír se kroutí a lepidlo v vazbě povoluje.
Koupelna je nejnáročnější. Na vodní kámen použijte citronovou šťávu nebo kyselinu citronovou rozpuštěnou v teplé vodě. Nechte působit deset minut a pak vydrhněte. Na spáry mezi dlaždicemi funguje pasta z jedlé sody a vody. Naneste kartáčkem, nechte chvíli působit a opláchněte. Děti mohou tuto pastu míchat a nanášet štětcem – je to baví a zároveň se učí, že i špína se dá porazit bez agresivních prostředků. Nenechávejte je ale samotné u čištění odpadu, kde hrozí ostré hrany.
Rovnátka vytvářejí v ústech místa, kam se kartáček běžně nedostane. Drátky, ligatury a kroužky zadržují zbytky jídla a plak, který se za hodinu začne měnit na kyseliny. Právě kolem zámků vzniká nejčastěji bílá skvrna – odvápnění skloviny, které už nikdy nezmizí. Proto nestačí čistit zuby dvakrát denně dvě minuty. Při rovnatkách je potřeba čistit po každém jídle, tedy i po svačině, a to po dobu tří až pěti minut.
Na podlahy použijte teplou vodu s trochou octa a pár kapkami oleje na dřevo. Olej dodá lesk a zabrání usazování prachu. Koberce osvěžíte jedlou sodou – nasypete, necháte hodinu působit a vysajete. Právě tady se hodí zapojit celou rodinu: jeden sype, druhý vysává a třetí počítá, kolik sody zbylo. Vyhněte se mokrému vysávání octu, protože může poškodit motor. Také nikdy nemíchejte ocet s bělidlem – vzniká nebezpečný chlor.
Nakonec si nastavte pravidla, která platí pro všechny. Každý den deset minut společného uklízení je lepší než jednou za týden tříhodinové martyrium. Určete, kdo má jakou zodpovědnost, a střídejte role, aby nikoho nebavilo jen utírání prachu. Vyhněte se tomu, abyste všechno dělali sami – děti se pak nikdy nenaučí uklízet. A pokud něco nejde dolů, nechte to působit déle, místo abyste drhli silou. Přírodní prostředky potřebují čas, ale neponičí povrchy ani zdraví.
Hra na schovávanou se špínou Zapojte děti tak, že z úklidu uděláte soutěž. Každý dostane hadřík z mikrovlákna a jedno patro nebo jeden kout. Kdo najde a odstraní nejvíc prachu, vyhrává. Na okna použijte vodu s kapkou octa a stírejte novinami – nezanechávají šmouhy. Děti baví i „kontrola prstů”: po umytí skříněk přejedou prstem a hledají chybějící místa. Nespoléhejte ale na to, že malé děti zvládnou chemii. I přírodní prostředky mohou dráždit oči nebo kůži, proto jim dejte jen vodu s mýdlem a dohlédněte na ně.
Úklid nemusí být otrava ani chemická laboratoř. Když do něj zapojíte děti, přestane být povinností a stane se společnou hrou. Základem je připravit si pár jednoduchých prostředků, které zvládne namíchat i desetileté dítě. Vystačíte si s jedlou sodou, octem, citronem, mýdlem a vodou. Tyto suroviny má doma téměř každý a jejich kombinace zvládne většinu běžné špíny.
Začněte tím, že si vyrobíte univerzální čisticí roztok. Do lahve s rozprašovačem nalijte dva díly vody a jeden díl octa. Pro vůni přidejte pár kapek citronové šťávy nebo rozmarýnového odvaru. Tímto roztokem umyjete kuchyňské linky, dlažbu, sklo i zrcadla. Pozor ale na mramor a vápenec – ocet je naleptá. Na tyto povrchy použijte slabý roztok mýdla a vody. Častou chybou je míchat ocet s jedlou sodou v uzavřené nádobě. Reakce pění a může vystříknout. Vždy míchejte v otevřené misce a s malým množstvím.
- ID: 416117
Be the first to review “První lezení na umělé stěně: chyba, která vás odradí navždy”
Reviews
There are no reviews yet.