Při nastavování mapy si dejte pozor na zrcadla a skleněné plochy. Laserový senzor, který měří vzdálenost, může odraz od zrcadla vyhodnotit jako nekonečnou vzdálenost a vysavač se pak chová nepředvídatelně. Pokud máte v bytě velké zrcadlo na stěně nebo skleněný stůl, zkuste ho první týden zakrýt nebo vysavač navigovat kolem něj. Stejně tak se vyhněte tomu, aby vysavač jezdil přes tmavé koberce s výrazným vzorem – senzory si mohou myslet, že je tam práh, a začnou zbytečně zpomalovat nebo měnit směr. Toto je častý problém u bytů s běhouny v chodbě.

Další praktický tip: nikdy nespouštějte vysavač, když je v bytě zvíře. I když je váš pes nebo kočka zvyklá na hluk, první setkání s robotem může skončit tím, že zvíře vysavač shodí nebo ho začne pronásledovat. To naruší mapování a někdy i samotný hardware. Místo toho nechte zvíře v jiné místnosti a první jízdy provádějte, když je klid. Po vytvoření mapy už můžete vysavač pouštět i za přítomnosti zvířete, ale jen pokud je zvíře klidné a nesnaží se vysavač zvednout nebo ho kousat.

Pokud se rozhodnete pro mikrocement svépomocí, počítejte s tím, že nejde o víkendový projekt. Správné provedení zabere minimálně pět dní – od penetrace, přes tři stěrky, broušení až po finální lak. Většina problémů, které řešíte na povrchu, má původ v tom, že jste některý krok uspěchali nebo přeskočili. Přizvěte si na kontrolu někoho, kdo už mikrocement dělal, a nechte si poradit s konkrétními podmínkami vaší místnosti. Jedině tak dosáhnete povrchu, který nebude jen hezky vypadat, ale také dlouho vydrží.

Samotná aplikace má svá pravidla, která se nesmí obejít. První vrstva stěrky by měla být spíše řídká a vtírá se do podkladu krouživými pohyby – vytvoří tak „kotvu” pro další vrstvy. Druhá vrstva už je hladší a vyrovnává případné nerovnosti. Celkem se obvykle dělají tři vrstvy, přičemž každá musí zaschnout minimálně 6 až 12 hodin. Mezi vrstvami povrch lehce zbrousíte, ale pozor: brousíte pouze přebytečné výstupky, nikoli celou plochu. Příliš agresivní broušení naruší spojení mezi vrstvami.

Nejčastější chybou při aplikaci v koupelně je zapomínání na spárování rohů a přechodů. Mikrocement sice vypadá bezespárý, ale v místě napojení na vanu, umyvadlo nebo sprchový žlab vznikají mikrotrhliny, které bez elastického tmelu dříve či později propustí vodu. Než začnete stěrkovat, zabezpečte všechny rohy speciálním těsnicím pásem a nechte ho zapracovat do první vrstvy. Po dokončení pak ještě naneste pružný tmel do všech koutů a překryjte ho vrstvou laku.

Samotná montáž začíná vyčištěním a napenetrováním podkladu. Rohož pokládejte do čerstvého flexibilního lepidla na dlažbu, a to tak, aby byla celá plocha rohože pokrytá lepidlem. Vyhněte se vzduchovým bublinám, protože ty snižují přenos tepla a mohou vést k přehřátí kabelu. Po položení rohože nechte lepidlo vytvrdnout podle pokynů výrobce, obvykle 24–48 hodin. Na toto období topení nezapínejte, jinak byste mohli způsobit praskliny v lepidle nebo poškození kabelu.

Než začnete s montáží lamelového obkladu, rozhodněte, jak ho chcete na stěnu uchytit. Tato volba ovlivní nejen vzhled, ale hlavně celkovou stabilitu celé konstrukce. Pokud je stěna rovná, sádrokartonová nebo má jen drobné nerovnosti, je lepení na stavební lepidlo nejrychlejší cestou. Pokud ale řešíte starou omítku, vlhkost nebo potřebujete skrýt rozvody, sáhněte po roštu. Právě rošt zajistí, že lamely nebudou „pracovat” a vydrží v jedné rovině i na křivém podkladu.

Typickou chybou bývá chybějící nebo nesprávně umístěný termostat. Čidlo termostatu musí být zality do trubky v podlaze, ideálně mezi topné kabely, a musí být vyvedeno do instalační krabice. Termostat umístěte do výšky asi 150 cm, ale ne přímo nad vanu nebo umyvadlo, aby nedošlo k postříkání. Pro koupelnu volte termostat s možností programování a ideálně s funkcí měření teploty podlahy, což je důležitější než měření teploty vzduchu. Díky tomu budete mít podlahu příjemně teplou, ale ne přehřátou.

Pokud zvolíte lepení, připravte si podklad nejdřív napenetrováním. Lepidlo nanášejte na stěnu v pásech, ne na lamely. Použijte zubovou stěrku nebo nanášejte lepidlo v hadech po celé délce lamely, aby nevznikaly dutiny. Lamely přitlačte a klíny zajistěte po dobu tuhnutí lepidla, obvykle 24 hodin. U lepení je kritické, aby stěna byla absolutně suchá a mastnoty prostá. Vyhněte se lepení na vápennou omítku bez penetrace, jinak riskujete, že se lamely po čase odlepí i s částí podkladu.

Mikrocement vypadá jako jednolitá, bezespárá plocha, která promění starou koupelnu nebo kuchyni během pár dní. Jenže výsledek, který po roce začne praskat nebo se odlupovat, nemá na svědomí samotný materiál, ale téměř vždy špatně připravený podklad. Než se pustíte do nanášení, pochopte, že mikrocement není samonosná vrstva. Vše, co udělá pod ním, se dříve nebo později projeví na povrchu.