Kdy a čím přihnojovat, aby se nasadila poupa
Dělení trsu je jeden z nejspolehlivějších způsobů, jak rostlinu množit a zároveň jí vrátit prostor pro kořeny. Provádí se u druhů, které vytvářejí odnože nebo pevné trsy — například trvalky, okrasné trávy, kapradiny, ale i některé pokojové rostliny. Na rozdíl od řízkování získáváte ihned životaschopný kus s vlastním kořenovým systémem. Načasování je důležité: nejlepší období je na jaře před rašením, případně na podzim, kdy rostlina ještě nestačí nasadit nové výhony.
Když si nejste jistí, zvolte raději menší nádobu. Rostlina, která má těsněji, lépe hospodaří s vodou a živinami. Přerůstající kořeny poznáte tak, že začnou lézt z drenážního otvoru nebo se půda nadzvedává. To je signál k přesazení, ne dřív. Příliš velký květináč se nepozná podle vzhledu, ale podle toho, že rostlina měsíce stojí na místě a listy žloutnou zdola. Když k tomu dojde, sundejte nádobu, zkontrolujte kořeny a přesuňte rostlinu do menšího prostoru. Někdy je méně místa přesně to, co růst nastartuje.
Které druhy to zvládnou a jak se o ně starat Mezi nejspolehlivější patří sanseviera. Snese i několik hodin přímého slunce, ale v tmavé místnosti přežije měsíce bez růstu. Zalévejte ji jednou za tři až čtyři týdny, v zimě ještě méně. Zamiokulkas vypadá jako vzrostlá rostlina, ale jeho oddenky zadržují vodu natolik, že vydrží sucho i šest týdnů. Pozor na přemokření, to je jediná věc, která ho spolehlivě zabije. Aglaonema má barevné listy a snese stín, ale potřebuje vyšší vlhkost vzduchu. Postavte ji na misku s vlhkým keramzitem, ne přímo do vody.
Světlo řeš jako první. Difenbachie snese světlé místo bez přímého poledního slunce. Okno orientované na východ nebo sever je ideální. Pokud ji postavíš na jižní parapet, listy se spálí do bílých skvrn a postupně zežloutnou. Na druhou stranu v hlubokém stínu rostlina přestane tvořit nové listy a ty staré blednou. Když se za oknem střídá slunce a stín, použij jemnou záclonu.
Druhá častá chyba je umístění přímo pod okno na severní straně. Sklo sice propouští světlo, ale v zimě z něj jde chlad a v létě přes něj praží slunce, které rostlinu spálí. Lepší je postavit květináč metr až dva od okna, klidně do rohu, kde je světlo rozptýlené. Pokud si nejste jistí, změřte intenzitu světla levným luxmetrem nebo mobilem s aplikací. Hodnoty pod 50 luxů zvládne jen máloco, mezi 100 a 300 luxy se dá vybírat.
Nejčastější chyby? První: příliš mnoho perlitu. Když ho dáte více než polovinu objemu, substrát rychle vysychá a rostliny trpí suchem. Druhá: vermikulit v květináči bez drenážních otvorů. Vermikulit zadržuje vodu tak dobře, že při absenci odtoku snadno dojde k přemokření a uhnívání kořenů. Třetí: použití perlitu nebo vermikulitu jako náhrady hnojiva. Neobsahují živiny, takže rostliny musíte přihnojovat dál. Čtvrtá: zapomenutí na prach. Perlit i vermikulit před smícháním propláchněte vodou, jinak se práší a může dráždit dýchací cesty.
Kdy tedy perlit použít? Pokud máte rostliny, které nesnáší přemokření – například sukulenty, kaktusy, tlustice, sansevierie nebo pelargonie – přidejte do substrátu perlit. Doporučený poměr je jedna třetina perlitu na dvě třetiny běžného substrátu. Perlit zvětší póry, voda rychleji odtéká a kořeny nehnijí. Naopak vermikulit se hodí pro rostliny, které potřebují stálou vlhkost: kapradiny, africké fialky, begonie, maranty nebo kalátea. Vermikulit dokáže pojmout vodu až pětkrát vyšší, než je jeho hmotnost, a pak ji pomalu uvolňuje. Smíchejte ho s rašelinou nebo listovkou v poměru 1:3.
Další past je víra, že rostlina v tmavé místnosti nepotřebuje přesazování. Potřebuje, ale méně často. Stačí jednou za dva až tři roky, a to na jaře, kdy má i v šeru nejvíc energie. Vždy použijte substrát pro pokojové rostliny s perlitem, který odvádí přebytečnou vodu. Květináč musí mít drenážní otvor. Pokud si nejste jistí, zda rostlina trpí nedostatkem světla, poznáte to podle dlouhých tenkých výhonů a bledých listů. V takovém případě ji přemístěte blíž k oknu, ale ne na přímé slunce. Trpělivost je zde důležitější než jakýkoli přípravek.
Jak je správně namíchat a čeho se vyvarovat Při míchání substrátu postupujte jednoduše. Vezměte velkou nádobu, vsypte základní substrát a přidejte perlit nebo vermikulit. Dobře promíchejte rukama nebo lopatkou. Pokud kombinujete oba, používejte perlit i vermikulit společně – vznikne vzdušná směs, která drží vlhkost, ale nezůstává mokrá. Typická univerzální směs pro většinu pokojovek: 2 díly rašeliny, 1 díl perlitu, 1 díl vermikulitu. U rostlin citlivých na vápenatost dejte pozor, vermikulit může obsahovat stopové množství vápníku. Perlit je chemicky inertní, takže je bezpečný pro všechny.
- ID: 399539


Reviews
There are no reviews yet.