Na severní straně se vyhněte dvěma věcem: příliš světlým odstínům, které v šeru zšednou, a příliš sytým, které v nedostatku světla ztmavnou a prostor opticky zmenší. Držte se středních tónů s teplým podtónem. Pokud už máte natřeno a výsledek se nelíbí, nemusíte hned přemalovat celou místnost. Často stačí změnit teplotu světla v lustru a na nočních lampách. Teplá žárovka dokáže studenou šedou na severní stěně posunout zpět k původnímu záměru.
Stejný tlumený odstín, jedna plechovka, dvě stěny v jednom pokoji a výsledek, který vypadá, jako by šlo o dvě různé barvy. Na severní straně je najednou šedivější, chladnější a často i špinavější. Nejde o vadu barvy ani o špatně namíchaný vzorek. Jde o světlo. Tlumené odstíny mají nízkou sytost a malý rozdíl mezi světlem a stínem, takže jakákoli změna v osvětlení se na nich projeví víc než na sytých barvách. Sever je v tomto směru nejnáročnější orientace v bytě.
Rozhodnutí je tedy vždy o světle a údržbě. V místnosti s jedním oknem a měkkým světlem stačí mat. V prostoru s ostrým světlem a častým provozem zvolte satén. Ať už zvolíte cokoli, natírejte na suchý, odmaštěný a napenetrovaný podklad – jinak sebelepší barva ztratí vlastnosti, kvůli kterým jste si ji vybrali.
Než začnete cokoli kupovat, udělejte test: zavřete okno, zatáhněte závěs, vypněte všechny spotřebiče a poslouchejte dvě minuty. Zapisujte, co slyšíte a odkud to jde. Teprve pak řešte okno, těsnění nebo těžší sklo. Bez tohoto kroku utratíte peníze za něco, co možná vůbec neřeší váš problém.
Praktický postup je jednoduchý, ale chce to dva lidi. Matraci nejdřív stáhněte z postele na bok, potom ji přetočte a nasaďte zpět. U jednostranné matrace pouze prohoďte hlavu a nohu, obracet ji přes spodní stranu nemá smysl. Před manipulací si změřte, jestli se s matrací vejdete mezi postel a stěnu, a odklidte noční stolek. Typická chyba je tahat matraci za potah – ten se tím trhá a uvolňuje se šití. Držte ji za boční hranu, ne za povrchovou vrstvu.
Zvuk se do místnosti nevejde jen tak. Vždycky má nějakou cestu – a ta bývá překvapivě konkrétní. Nejčastější zdroje hluku v bytě jsou čtyři: okno, potrubí, chodba a tenká příčka. Každý z nich vede zvuk jinak a každý se dá řešit jinými prostředky. Než začnete kupovat cokoli na utlumení, udělejte si dvacetiminutový test: stůjte v místnosti, odkud hluk jde, a nechte někoho v druhé místnosti mluvit normálním hlasem. Postupně přikládejte ucho k oknu, k zdi, k podlaze a ke stoupačkám. Tam, kde je řeč nejzřetelnější, je skutečná cesta zvuku.
- ID: 402834


Reviews
There are no reviews yet.