Základní orientace je jednoduchá. Pro obývací pokoj nebo kancelář, kde se čte a pracuje, se hodí zhruba 300 až 500 lumenů na metr čtvereční podlahové plochy. Pro chodbu, komoru nebo ložnici stačí 100 až 200 lumenů na metr čtvereční. Pro svítidlo nad jídelním stolem, kde se počítá s jedním zdrojem, hledejte celkově 800 až 1200 lumenů. Pro pracovní desku v kuchyni potřebujete naopak bodové světlo s 400 až 600 lumeny přímo nad místem, kde krájíte.
Při rekonstrukci se vyplatí zakreslit si vlhkou zónu do půdorysu ještě před tím, než se položí první dlaždička. Určíte tak, kam až povede hydroizolace, kde budou prostupy a jak vysoko obklad. Pokud se na to zapomene, dodatečné utěsňování je pracné a drahé. Vlhkost se neptá, kudy teče – jde vždycky tou nejslabší cestou.
Typické chyby se opakují. Lidé si stoupnou přímo pod zdroj, takže látku osvětlují jen vlasy a ramena, zatímco zbytek těla je ve stínu. Nebo si stoupnou zády k oknu, což je přesný opak toho, co potřebují. Další častou chybou je posuzovat barvu podle obličeje, který je vždy trochu jiný než látka. Barvu je třeba hodnotit na látce samotné, nejlépe na dvou kusech vedle sebe, ne jeden po druhém. Oko si totiž barvu pamatuje jen několik sekund a pak si ji přizpůsobí.
Typická chyba je kupovat příliš silný zdroj do malé místnosti. Světlo pak oslňuje, vytváří ostré stíny a unavuje oči. Opakem je nahradit klasickou žárovku stejně výkonným LED zdrojem podle wattů. Ze sta wattové žárovky, která dávala kolem 1300 lumenů, se tak snadno stane patnáctiwattová LED, která má jen 1200 lumenů, ale svítí jinam. Vždy proto porovnávejte lumeny, ne watty. U stmívatelných zdrojů navíc ověřte, zda jsou určené pro váš typ stmívače. Jinak budou blikat nebo hučet.
U podsvícení je klíčová teplota chromatičnosti. Pro pracovní desku se hodí neutrální bílá kolem 4000 K, která nezkresluje barvy potravin. Teplá bílá (2700–3000 K) se hodí spíše pro celkové osvětlení a jídelní stůl. Pokud zvolíte příliš modré světlo, budete mít pocit nemocničního prostředí; příliš žluté zase unaví oči při čtení receptů.
Praktický postup: nejprve změřte vzdálenost mezi horními skříňkami a deskou. Pro podsvícení stačí pásek s krytím IP44 a vyšším, protože v kuchyni hrozí vlhkost a pára. Kabely veďte v lištách nebo za nábytkem, nikdy volně přes desku. U závěsných světel použijte stmívatelný zdroj, ať můžete měnit intenzitu podle denní doby.
Nejčastější chyba je jediné centrální světlo uprostřed stropu. To sice osvětlí místnost, ale na desku vrhá stín vaší hlavy a ramen. Pokud stojíte čelem ke zdi a světlo je za vámi, pracujete v tmavém pruhu. Řešením je přidat světlo přímo nad desku, ideálně ze přední hrany, aby paprsky dopadaly na pracovní plochu a ne na zeď za ní.
Nejčastější chyba je jediné světlo nad hlavou. Bodové světlo na stropě osvítí desku, ale vaše ruka leží přesně mezi zdrojem a nožem. Stín je pak ostrý a tmavý, protože světlo přichází z jednoho bodu. Řešením není přidat další stejné světlo na stejné místo, ale změnit směr. Pomůže delší zdroj světla, který svítí z více úhlů, nebo dvě menší světla umístěná po stranách pracovní plochy.
Než se pustíte do líčení, podívejte se, v jakém světle se vlastně malujete. Teplota světla u zrcadla rozhoduje o tom, jak pleť uvidíte, a tedy i o tom, jak silnou vrstvu podkladu nanesete. Teplé světlo (kolem 2700–3000 K) přidává do tváře žlutý a oranžový nádech a nedostatky spíš schová. Studené světlo (nad 5000 K) je nemilosrdné: zvýrazní každý pupínek, šupinku i modré kolečko pod očima. Denní bílé světlo kolem 5000–5500 K se nejvíc blíží tomu, co s vámi uvidí ostatní venku.
Watty na krabici od žárovky už dávno neříkají, kolik světla dostanete. Watt je jednotka příkonu, tedy kolik elektřiny spotřebič odebere ze sítě. Lumen je jednotka světelného toku, tedy kolik světla skutečně vyzáří. U klasické žárovky platil hrubý přepočet, že každý watt znamenal zhruba deset lumenů. Jenže moderní světelné zdroje mají účinnost několikanásobně vyšší, takže stejný příkon může dát třikrát i pětkrát více světla. Kdo se drží starých wattů, koupí buď příliš slabé, nebo zbytečně ostré světlo.
Rozmístění světel v kuchyni rozhoduje o tom, jestli se při krájení budete stínit vlastním tělem, nebo jestli bude pracovní deska rovnoměrně osvětlená. Základní pravidlo zní: světlo má svítit na desku, ne do očí. Proto je potřeba kombinovat celkové osvětlení místnosti s cíleným osvětlením pracovní plochy. Bez toho vzniká kontrast mezi jasnou deskou a tmavým okolím, což unavuje zrak.
- ID: 428331
Be the first to review “Rozmístění světel v kuchyni: nad pracovní deskou, nebo na stropě?”
Reviews
There are no reviews yet.