Když už jsme u optických klamů, nesmíme zapomenout na látky a textury. Zvažte, jestli potřebujete novou sedačku, nebo stačí nový potah. Pokud máte rám v pořádku, ale čalounění je ošuntělé, můžete ho nechat přečalounit nebo si ušít průmyslový potah z mikrovlákna. Osobně miluju efekt, když se na staré kostře objeví nové čalounění s jemnou texturou. Třeba kombinace tmavě modrého sametu a nohou z černého kovu působí luxusně i za pár tisíc. Hledejte látky s označením velvet upholstery v secondhandech nebo na bazarových webech. Někdy tam seženete křeslo za pakatel a stačí jen vyměnit n

S tím souvisí druhá zásada: pořiďte si nábytek, který schová to, co nechcete vidět. Nebydlí každý v domě s komorou a v malém bytě je každý centimetr drahý. Když jsme řešili, kam nacpat zimní bundy, prostěradla a knihy, které nečteme, objevili jsme kouzlo denní postele s úložným prostorem. Klasická postel s výklopným rámem sice stojí o pár tisíc víc než obyčejná, ale ušetří vám nákup skříně. Naše má místo na čtyři sezónní deky a dva kufry. A hlavně se pod ni nedostane prach jako pod běžnou postel, kde visí povlečení až k z

Pokud si myslíte, že to nejde, zkuste se podívat na příklad skandinávských řešení. Oni v malých bytech žijí desítky let a mají to vymakané. Používají světlé barvy, zrcadla na celou stěnu a hlavně minimalizují počet kusů nábytku. Místo pěti různých polic mají jednu dlouhou, která vede od dveří k oknu. Místo dvou křesel a pohovky mají jen jedno kvalitní sofa bed s konferenčním stolkem. A samozřejmě nepodceňují slatted frame, který zajišťuje správné větrání matrace a prodlužuje její životnost. To je věc, na které byste neměli šetřit. Pár stovek navíc za kvalitní rošt se vám vrátí v tom, že matrace vydrží o pět let d

Závěrem si dovolím jednu radu, kterou jsem si musela tvrdě osvojit. Neřešte, co si pomyslí sousedi nebo tchyně. Vyberte barvy, které vás uklidňují, ne ty, které jsou zrovna v módě. Nebojte se kombinace dřeva a kovu, i v malé kuchyni to vypadá skvěle. A hlavně, než koupíte jakýkoli kus nábytku, změřte si v bytě místo, kde bude stát, a promyslete, jestli má více funkcí než jednu. Pokud hledáte postel pro hosty, která zároveň slouží jako posezení, vsaďte na kvalitní sofa bed s batikovaným potahem nebo velvet upholstery a nezapomeňte na click-clack mechanism, který vám zachrání nervy. Malá kuchyň nemusí být trest, stačí ji jen promyslet do detailu a přestat se bát experimento

Samotný výběr čalounění byl pro mě boj. Chtěla jsem něco, co se snadno čistí a zároveň působí útulně. V kuchyni lítá mouka, omastkem zasmažíte, občas upustíte lžíci. Hrubé plátno by se zničilo do měsíce. Nakonec jsem sáhla po hluboké tmavě modré velvet upholstery, která je překvapivě odolná proti skvrnám a prachu. Sametový povrch nenasákne tekutinu hned, máte čas ji setřít, a zároveň dodává malé kuchyni luxusní nádech, který byste v obyčejném IKEA provedení nečekali. Hosté si vždycky myslí, že jde o drahý kus na zakázku, přitom to byl jen promyšlený výběr materiálu, který vydr

Pokud sháníte místo na spaní pro občasné hosty, nemusíte hned kupovat dvě samostatné postele. Skvělou variantou je kvalitní rozkládací pohovka, která v denním režimu jako běžné sezení, ale po rozložení nabídne dostatečně tvrdou a rovnou plochu. Rozhodně nekupujte první levnou sedačku z hypermarketu. Zhodnoťte rám a hlavně nosnost. Dobře udělaný rozkládací mechanismus vydrží deset let, zatímco laciná konstrukce se prohne po prvním hostovi. My vsadili na model s pevným dřevěným rámem a pěnou o hustotě aspoň 30 kg na metr krychlový. Dnes se na něm vyspí i osmdesátikilový švagr a nehlásí bolavá z

Málokdo přizná, že hlavním důvodem, proč nakonec měníme gauč, je spaní hostů. Strčit tetu na nafukovací matraci uprostřed obýváku není žádná sláva. A tak přichází ke slovu praktické řešení v podobě rozkládací sedačky. Když jsem vybíral svou první pohovku do garsonky, klíčový parametr nebyl design, ale mechanismus. Rozhodl jsem se pro variantu s click-clack mechanism, který umožní během deseti vteřin změnit gauč na rovnou plochu. Žádné tahání za pás, žádné skřípě

Největší chyba, kterou jsem udělala hned na začátku, bylo cpát do kuchyně věci, které jsem používala jednou za měsíc. Grilovací pánev, dvě kráječe na pizzu, šest misek od jogurtů, které jsem si schovávala pro případ, že by náhodou. Vyhodila jsem polovinu a najednou se mi uvolnilo místo na to, co fakt slouží. Při plánování, jak navrhnout malou kuchyň, jsem si nakreslila půdorys a každý decimetr označila funkcí. Pracovní deska musí být souvislá alespoň metr a půl, jinak se na ni nevejde prkénko a hrnec zároveň. Skříňky jsem nechala až ke stropu, nahoře mám sezónní věci a nádobí, které vytáhnu dvakrát do roka. Ušetřilo mi to místo dole a kuchyň působí vzdušněji, i když je ma