Pořadí prací je tedy jasné: nejprve odstranit příčinu vlhkosti, potom zateplit. Pokud je vlhkost způsobena kondenzací, řešením je důsledná parozábrana na teplé straně a odvětrání na studené straně. Teprve když je střecha suchá a větraná, má smysl přidávat izolaci. Jinak hrozí hniloba krovu, ztráta izolačních vlastností a zdravotní rizika.
Kdy je lepší sáhnout po dřevu a kdy po viny
Pokud si nejste jistí, zavolejte odborníka na termovizní měření. Ten odhalí místa s největšími ztrátami a poradí, zda stačí přidat vrstvu, nebo je nutná celková rekonstrukce. Nezapomeňte, že izolace podkroví není jen o tloušťce, ale o správném provedení detailů. Právě ty rozhodují, zda vám teplo zůstane v domě, nebo zda budete topit střechu.
Nejprve zjistěte, odkud vlhkost pochází. Prohlédněte prostor pod krytinou, půdu a okolí komínů. Typické znaky jsou mokré skvrny na krovu, plíseň na bednění, zatékání u prostupů a ledové lišty v zimě. Pokud je vlhkost jen lokální, stačí opravit krytinu, oplechování a průchodky. Pokud je vlhkost plošná, jde o kondenzaci a je nutné řešit parozábranu a větrání.
Kde hledat netěsnosti a jak je odstran
Vyplatí se také ověřit, kolik místa zbývá na průchody. Mezi nábytkem by mělo zůstat alespoň 60 cm na chůzi, u postele aspoň 70 cm na jedné straně. Pokud tyto vzdálenosti vycházejí jen těsně, je lepší plochu mírně nadsadit, než později zjistit, že se do podkroví nevejde to, co jste chtěli. Stejně tak je dobré myslet na to, že šikmá střecha bere místo i ve výšce — vysoká skříň se pod ni nevejde, i když na podlaze místo je.
Nejprve zjistěte, zda jde o dutinu, nebo o plnohodnotný prostor. U starších domů bývá za šikminou pouze krokev s vrstvou izolace a parozábranou. Tam nemá smysl cokoli otevírat, protože získáte jen pár centimetrů a narušíte funkci střechy. Naopak u novostaveb nebo u domů s vloženou podlahou se může jednat o pochozí prostor. Pomocí jednoduché sondy – tenkého vrtáku nebo odšroubovaného kusu obložení – ověřte hloubku. Pokud narazíte na fólii nebo na minerální vlnu, okamžitě přestaňte a prostor znovu uzavřete.
Pokud chcete zateplit podkroví, nejdřív proveďte tlakovou zkoušku těsnosti parozábrany nebo alespoň vizuální kontrolu všech spojů. Netěsnosti utěsněte lepicími páskami určenými pro parozábrany. U starších střech bez pojistné hydroizolace je nutné doplnit větranou mezeru a případně i pojistnou fólii. Nikdy nezakrývejte dřevěné prvky izolací, které brání jejich vysychání.
Parozábrana a větrání rozhodují Klíčem je správné pořadí vrstev. Z interiéru musí být parozábrana co nejtěsnější, aby vodní pára nepronikala do izolace. Naopak nad izolací musí být prostor pro odvod vlhkosti – větraná mezera mezi izolací a krytinou. Častá chyba je přerušená parozábrana u prostupů, elektroinstalace nebo nevhodné materiály, které páru propouštějí. Další chyba je přidání izolace shora bez kontrolního souvrství, čímž se uzavře vlhkost uvnitř.
Na závěr: než začnete s izolací, věnujte čas diagnostice. Zjistěte, zda vlhkost pochází zevnitř, nebo zvenčí. Opravte krytinu a detaily, obnovte parozábranu a zajistěte větrání. Teprve pak zvyšujte tloušťku izolace. Tím získáte suchou, tepelně úspornou a trvanlivou střechu.
Vlhkost ve střešní konstrukci a únik tepla jsou dva různé problémy, které se často zaměňují. Pokud se rozhodujete, zda nejdřív řešit vlhkost, nebo přidat izolaci, záleží na tom, co je příčinou. Vlhkost vzniká kondenzací vodní páry, která proniká z interiéru do chladnějších vrstev střechy, nebo pronikáním dešťové vody netěsnostmi. Izolace bez vyřešené vlhkosti situaci zhorší – zadrží vlhkost uvnitř a sníží tepelný odpor.
- ID: 443967
Be the first to review “Snížit vlhkost ve střeše, nebo zateplit podkroví?”
Reviews
There are no reviews yet.