For

Stín vs. polostín: které zelené rostliny zvládnou obojí

Pro tmavé místnosti se vyhněte rostlinám s barevnými květy a tenkými listy – ty potřebují přímé slunce. Stejně tak se vyhněte kaktusům a sukulentům, které v polostínu uhnívají. Naopak výše uvedená sedmička vám vydrží roky, pokud dodržíte dvě pravidla: méně zalévat a nekrmit, dokud rostlina aktivně neroste.

Další past je víra, že rostlina v tmavé místnosti nepotřebuje přesazování. Potřebuje, ale méně často. Stačí jednou za dva až tři roky, a to na jaře, kdy má i v šeru nejvíc energie. Vždy použijte substrát pro pokojové rostliny s perlitem, který odvádí přebytečnou vodu. Květináč musí mít drenážní otvor. Pokud si nejste jistí, zda rostlina trpí nedostatkem světla, poznáte to podle dlouhých tenkých výhonů a bledých listů. V takovém případě ji přemístěte blíž k oknu, ale ne na přímé slunce. Trpělivost je zde důležitější než jakýkoli přípravek.

Zálivka a substrát rozhodují o barvě list

Nejjednodušší je důkladná zálivka těsně před odjezdem. Rostliny postavte do stínu, ideálně do místnosti na sever, pryč od přímého slunce a radiátorů. Květináče seskupte k sobě – vytvoří mikroklima s vyšší vlhkostí. Pod každý květináč dejte misku nebo hlubší podtácek a nalijte do něj vodu. Půda si ji postupně vytáhne. Pozor na přemokření: pokud rostlina stojí ve vodě týden, kořeny mohou uhnít. U malých květináčů ale naopak hrozí, že voda zmizí během dvou dnů.

Zalévejte až ve chvíli, kdy substrát proschne téměř do celé hloubky. U většiny tlustolistých pokojovek to znamená jednou za jeden až tři týdny, v zimě ještě méně. Vždy zalijte vydatně, dokud voda neproteče dnem, a přebytečnou vodu z podmisky po několika minutách vylijte. Rostlina tak dostane vodu ke všem kořenům, ale nezůstane stát v bažině. Nikdy nenechávejte květináč trvale ponořený ve vodě.

Prvním krokem není chemie, ale izolace. Napadenou rostlinu okamžitě přemístěte mimo ostatní. Mšice se šíří kontaktem a přesunem rostlin, ale i tím, že je mravenci přenášejí dál. Zkontrolujte i sousední květináče, zvlášť ty, které mají jemné a šťavnaté listy. Zjistíte-li mšice i tam, izolujte i je. Pokud je rostlina silně napadená a jde o běžný druh, který snadno zakoření z řízku, je praktičtější vzít si zdravý řízek a zbytek vyhodit než měsíce bojovat.

Které druhy to zvládnou a jak se o ně starat Mezi nejspolehlivější patří sanseviera. Snese i několik hodin přímého slunce, ale v tmavé místnosti přežije měsíce bez růstu. Zalévejte ji jednou za tři až čtyři týdny, v zimě ještě méně. Zamiokulkas vypadá jako vzrostlá rostlina, ale jeho oddenky zadržují vodu natolik, že vydrží sucho i šest týdnů. Pozor na přemokření, to je jediná věc, která ho spolehlivě zabije. Aglaonema má barevné listy a snese stín, ale potřebuje vyšší vlhkost vzduchu. Postavte ji na misku s vlhkým keramzitem, ne přímo do vody.

Epipremnum neboli potos poroste i v šeru, ale listy budou menší a méně panašované. Fikus pumila je nenáročný na světlo, ale nesnáší stěhování a průvan. Chlorofytum zvládne i tmavší kout, ovšem bez světla nekvete a netvoří odnože. Dracaena s tmavě zelenými listy toleruje stín lépe než kultivary s panašováním. U všech platí: čím méně světla, tím méně hnojiva. Hnojte maximálně jednou za dva měsíce v poloviční dávce, jinak se soli usadí v substrátu a spálí kořeny.

Hydrogelové kuličky zamíchané do půdy udrží vlhkost několik dní, ale samy vodu nedodají. Hodí se spíš jako doplněk k jiné metodě. Naopak mulčovací vrstva z kůry, kamínků nebo posekané trávy výrazně zpomalí odpar z povrchu půdy a je to nejméně riziková úprava. Před odjezdem ji nasypte asi dva centimetry vysoko.

Metody, které fungují déle než týden Zavažte květináče do igelitových pytlů. Navlhčete půdu, rostlinu i s květináčem vložte do průhledného pytle a volně ho zavřete – ne těsně, aby mohl vzduch cirkulovat. Vznikne skleník, ve kterém se voda odpařuje a zase vrací do půdy. Tato metoda vydrží i dva až tři týdny. Nesmí ale stát na přímém slunci, jinak se rostlina uvaří. Stejně funguje i převrácená PET lahev s dírkou v uzávěru, zapíchnutá hrdlem do půdy, nebo knot z bavlněné tkaniny vedoucí z nádoby s vodou do květináče.

U vytrvalejšího výskytu se používá postřik. Ať už zvolíte mýdlový roztok, nebo přípravek na bázi oleje, vždy stříkejte na spodní stranu listů, protože tam mšice sedí nejčastěji. Aplikujte večer, kdy rostliny nejsou na přímém slunci, aby listy nepopálily. Postup opakujte po sedmi až deseti dnech, dokud se mšice neobjeví. Pozor na přemokření substrátu při častém sprchování — přidáte tím rostlině jiný problém.

  • ID: 399547

Reviews

There are no reviews yet.

Be the first to review “Stín vs. polostín: které zelené rostliny zvládnou obojí”

Your email address will not be published. Required fields are marked *