Největší rozdíl v tom, kolik tepla z kamen skutečně dostanete, nedělá značka kamen ani počasí, ale druh dřeva a jeho vlhkost. Tvrdé dřevo má vyšší hustotu, hoří pomaleji a vydává teplo delší dobu. Měkké dřevo rychleji vzplane, ale rychleji i shoří, takže do kamen musíte přikládat častěji. Pokud topíte mokrým dřevem, většina energie se spotřebuje na odpaření vody a komínem vám odejde pára místo tepla.
Rozdělávání začíná přípravou, ne sirkami. Do topeniště nejdřív položte dva menší tvrdé špalky křížem přes sebe, aby pod nimi zůstala mezera pro vzduch. Na ně navršte hrst měkkého dřeva: tři až čtyři naštípané třísky, případně suché smrkové větvičky. Mezi ně vložte papír nebo kůru břízy, ale papír nemačkejte do koule — koule se dusí. Přeložte ho na proužek a položte volně.
Vlhkost rozhoduje víc než dr
Vzduch přivádějte ve dvou fázích. Nejdřív potřebujete vzduch zdola, aby hořelo jádro hranice. Jakmile se plamen rozšíří, přidejte vzduch i shora, aby se spalovaly plyny nad palivem. Když horní přívod zavřete hned po zapálení, plameny sice chvíli drží, ale kouř zhoustne a začne se usazovat na skle. Naopak při příliš otevřeném přívodu shoří palivo rychle a teplo odletí komínem.
Vlhkost dřeva je nejdůležitější faktor, který ovlivňuje, jak dlouho bude hořet a kolik popela po něm zbyde. Každé kilo vody ve dřevě je totiž kilo, které se nejdřív musí odpařit, a teprve pak se uvolní teplo. Voda se odpařuje při 100 °C, ale aby se dostala z nitra polena na povrch, spotřebovává energii, která by jinak hřála. Čím vyšší vlhkost, tím víc energie spotřebované na sušení a tím méně na hoření.
Základ je jednoduchý: oheň potřebuje prostor pro vzduch. Pokud na sebe polena naskládáte těsně, vzduch mezi nimi neprojde a plamen se udusí. Sázejte je s mezerami, ideálně křížem přes sebe, aby mezi nimi vznikly průchody. Pod ně dejte suché třísky a papír, ale ne hlubokou vrstvu popela – ta dusí přívod vzduchu zespodu. Rošt musí zůstat průchozí, jinak se start protáhne a kouř půjde tam, kam nemá.
Šňůru vtlačujte postupně a bez natahování. V rozích ji mírně přidržte, aby se nezkrátila a nevznikla mezera. Po nalepení dvířka nechte zavřená podle pokynů lepidla, obvykle několik hodin. První zatopení dělejte mírné, protože lepidlo ještě dotvrzuje a může slabě kouřit. Po vychladnutí zopakujte test s papírem. Pokud jde všude ztuha, je hotovo.
Vlhké dřevo je další tichý zabiják startu. Voda v něm musí nejdřív odpařit, a to bere energii, kterou by jinak dostal plamen. Výsledkem je pomalý rozjezd, syčení a bílý dým. Stejně škodí i příliš velká polena na začátek – jejich povrch se sice chytí, ale jádro zůstane studené a oheň se udusí. Na start proto používejte menší kusy a větší přikládejte až ve chvíli, kdy je v topeništi stabilní žhavá vrstva.
Způsob, jakým rozložíte oheň, rozhoduje o tom, zda kamna nebo krb začnou hořet čistě, nebo zda se místnost zaplní dýmem a topeniště bude desítky minut doutnat. Rozdíl není v množství dřeva ani v síle tahu komína. Je v geometrii hranice a v tom, jak rychle dokážete dostat plamen do kontaktu s palivem. Kdo to podcení, ten pak řeší kouř v očích, černé sklo a start, který se opakuje třikrát.
Praktický postup je krátký. Vyčistěte rošt, nechte jen tenkou vrstvu popela. Postavte třísky do tvaru věže, obklopte je dvěma menšími poleny s mezerou. Otevřete spodní i horní přívod vzduchu. Zapalte a nechte plamen rozšířit, dokud se hranice nechytí celá. Teprve pak horní přívod přiškrtněte na polovinu a přiložte silnější dřevo. Po celou dobu sledujte barvu kouře – hustý šedý nebo černý znamená málo vzduchu nebo mokré palivo. Světlý, téměř neviditelný kouř znamená, že hoření je čisté a start se povedl.
Proč malý plamen nestačí a velký přeskočí Nejčastější chyba je podcenit počáteční fázi. Lidé zapálí jeden kus papíru a čekají, že se chytí i silná polena. Jenže dokud je teplota v komíně nízká, tah je slabý a kouř se vrací do místnosti. Proto je potřeba nejdřív rozhořet malé suché třísky do opravdového plamene, který zaplní celý průřez topeniště. Teprve pak přikládejte silnější kusy. Opačný extrém – hromada papíru a kartonu – zase vytvoří krátký žár, který spálí drobné palivo a nechá velká polena nedotčená.
- ID: 443899
Be the first to review “Suché dřevo versus vlhké: délka hoření a popel”
-
Rua Barao De Cerro Largo 644
Reviews
There are no reviews yet.