Než začnete, připravte si pracovní místo. Potřebujete ostrý nůž nebo nůžky, které předem vydezinfikujete lihem, čistý substrát, květináče s drenáží a rukavice. Rostlinu vydobijte z půdy tak, abyste co nejméně polámali kořeny. Pokud je v pevném květináči, obalte ho a nakloňte, případně přejeďte nožem po vnitřní stěně. Zeminu z kořenů vyklepejte, ale neoplachujte ji vodou – vlhké kořeny se hůř oddělují a snáz se lámou.
Na larvy v půdě se osvědčily parazitické hlístice, které se prodávají jako přírodní prostředek a rozmíchají se ve vodě. Zalijte jimi substrát podle návodu a opakujte po týdnu. Stejně tak pomáhá zalití slabým roztokem mýdlové vody, ale pozor: silná koncentrace mýdla kořeny poškodí. Další možností je přesazení do čerstvého substrátu. Starý substrát vyhoďte, ne kompostujte, a květináč před přesazením vymyjte horkou vodou.
Než zavřete dveře a odjedete, projděte si všechny květináče a seskupte je podle nároků na vodu. Kytky, které snesou sucho – tlustice, sanseviera, aloe – dají bez zalévání i tři týdny. Naproti tomu kapradiny, fuchsie nebo africké fialky vadnou během několika dnů. Rozdělte rostliny do skupin a každé dopřejte jiný režim. Když je všechny postavíte na jedno místo, snadno přehlédnete, že některá potřebuje víc než ostatní.
Základem je květináč s alespoň jedním odtokovým otvorem na dně. Bez otvoru je jakákoliv drenáž jen past na vodu. Do takového květináče dejte tenkou vrstvu hrubšího materiálu – stačí dva až tři centimetry keramzitu, hrubého písku nebo drobného štěrku. Tato vrstva nemá být vysoká, jen má zajistit, aby se substrát neucpal přímo v otvoru. Nad ni dejte běžný substrát, který odpovídá nárokům konkrétní rostliny.
Nepřihnojujte. Od listopadu do února rostliny v chladu a slabém světle nepotřebují živiny a přebytek solí v substrátu spálí kořeny. Výjimkou jsou rostliny, které kvetou právě v zimě, ty přihnojte jednou za měsíc poloviční dávkou. Zároveň zkontrolujte listy: lepkavé skvrny, jemné pavučinky nebo bílé chomáčky znamenají škůdce, kteří se v suchém vzduchu množí rychleji. Napadené listy odstřihněte a rostlinu umístěte na dva týdny do karantény, než ji vrátíte k ostatním. Kdo zvládne světlo, teplotu a zálivku, ten se na jaře dočká nových výhonů bez zbytečných ztrát.
Přelití poznáte podle těžkého, mokrého substrátu, který ani po několika dnech neproschne. Listy žloutnou, měknou a opadávají, někdy se objeví plíseň na povrchu půdy nebo zápach z květináče. Kořeny v přemokřené půdě nemají kyslík, začnou hnít a rostlina postupně kolabuje. Čím dřív zasáhnete, tím větší šanci na záchranu máte. Následujících sedm kroků proveďte klidně v jeden den, rostlinu ale zbytečně nestresujte opakovaným přesazováním.
Zálivku řešte podle váhy květináče, ne podle kalendáře. Vezměte květináč do ruky: pokud je lehký a substrát je suchý do hloubky dvou centimetrů, zalijte. Pokud je těžký, počkejte. V zimě zalévejte menším množstvím vody, ale vždycky tak, aby protekla drenáží. Voda, která zůstane v podmisce, je nejčastější důvod uhnívání kořenů. U kaktusů a sukulentů zálivku omezte na minimum, u citrusů a fíkusů naopak úplně nevysušte. Mezi zálivkami nechte substrát mírně proschnout, ale ne na troud.
Teplota rozhoduje víc než zálivka Většina pokojovek pochází z míst, kde je zima chladná, ale ne mrazivá. Ideální je 12 až 18 °C. Vytápěný byt má ale 22 až 24 °C, navíc u radiátorů i víc. Proto rostliny nestavte na parapet přímo nad topení — teplý vzduch stoupá, listy se vysušují a substrát schne zespodu nerovnoměrně. Pokud nemáte chladnější místnost, snižte alespoň rozdíl mezi dnem a nocí: v noci zavřete dveře do chodby a nechte okno pootevřené, dokud neklesne teplota o tři stupně. Rostlina tak pozná, že je zima.
Přezimování pokojových rostlin v bytě není o tom, dát jim méně vody a modlit se, aby vydržely do jara. Rozhoduje světlo, teplota a vlhkost vzduchu, tedy podmínky, které se v zimě mění ze dne na den. Než s čímkoli začnete hýbat, zjistěte, jaké podmínky máte doma skutečně, ne jaké si myslíte, že máte.
Začněte světlem. Slunce je v zimě nízko a den je krátký, takže i okno na jih dostane o třetinu méně energie než v červnu. Přesuňte rostliny blíž ke sklu, ale ne tak, aby se listy dotýkaly studené tabule. Mezi okno a parapet dejte kus kartonu, pokud přes sklo táhne. Pokud máte okna na sever, přidejte dvě až tři hodiny denně obyčejnou stolní lampu s chladným světlem a nastavte časovač. Rostlina, která přestane růst, protože nemá světlo, přestane i spotřebovávat vodu, a to je klíč k celému přezimování.
- ID: 444155
Be the first to review “Suchý vzduch, nebo přemokření: co rostliny v bytě ničí víc”
Reviews
There are no reviews yet.