A pak je tu spánek – zásadní věc pro váš výkon. Kancelářská pohovka, která zároveň slouží jako postel, musí mít kvalitní náplň. Vyhněte se tomu, aby přes složené prkno ležela jen tenká vrstva pěny. Když jsem reklamovala první kousek, měl foam mattress o síle 8 cm a já se po dvou nocích budila s křečí v kříži. Kvalitní foam mattress by měla mít aspoň 12 až 16 cm, ideálně s paměťovou pěnou. A pod tím potřebujete pevnou základnu, tedy slatted frame. Nejí dekový rám z lameli, ale pevný, který drží matraci a nedeformuje se. Slatted frame navíc zajišťuje cirkulaci vzduchu, takže se matrace nepotí a vydrží r

Jedním z největších zádrhelů, na které narážím, je absence místa na lůžkoviny. Klient mi říkal: „Potřebuju kvalitní foam matrace na rozkládací pohovku, ale kam s nimi, když se nepoužívá?” Moje rada zněla vsadit na vestavěný úložný korpus pod oknem, který přes den funguje jako sedák a v noci jako základ pro spaní. Do takového boxu se vejde i povlečení a dva polštáře, aniž byste museli mít v obýváku krabice na skříni. Lepší je pořídit postel s úložným prostorem, do které schováte všechno, co nechcete mít na očích. Tři roky zpátky jsem u známé navrhla kuchyňskou linku, kde spodní skříňka u okna nebyla na hrnce, ale na prostěradla. Nikdo to nepoznal, protože fasáda vypadala stejně, jen uvnitř čekala pětatřicetilitrová nádoba na textil. Důležité je, aby se do ní vešla i výměnná matrace pro případ, že host zůstane na vík

První věc, kterou jsem udělala, bylo změnit matraci. Původní pěnová deska z hobby marketu měla po třech letech proleženinu přesně ve tvaru mého ramene. Koupila jsem nový foam mattress o hustotě 35 kg na metr krychlový na pevném slatted frame. Ten rozdíl byl okamžitý. Ráno jsem se budila bez bolesti zad a postel přestala vrzat. Jenže pak přišla návštěva. Moje sestra se ozvala, že jede na víkend, a já zjistila, že nemám kde spát. Ležení na podlaze na karimatce už dávno nefunguje, hlavně když je jí čtyřicet. Tehdy jsem začala přemýšlet nad tím, jak do ložnice dostat něco, co přes den neslouží jen jako postel. A narazila jsem na koncept multifunkčního sezení, který mi otevřel o

Důležité je, že když už děláte wall painting, musíte myslet i na to, co všechno se před tou zdí bude odehrávat. Lidé často kresbu naplánují, ale pak před ni postaví obří rohové sedadlo, které polovinu motivu zakryje. Výsledek vypadá useknutě a nedokončeně. Já jsem si proto nejdřív pořídila nábytek, pak změřila výšku opěradla a teprve podle toho malířka navrhla motiv. Do prostoru nad pohovku jsem zasadila koruny stromů, které plynule přecházejí do stropu. Díky tomu hlava nezůstává v šedi, ale vznáší se v zeleni. Když přijde večer a rozsvítíme bodové světlo namířené na zeď, vzniká měkký stín, který dodává místnosti téměř galerijní atmosf

Při plánování jídelny nezapomeňte na světlo. Lustr nad stolem by měl viset sedmdesát centimetrů nad deskou. Méně a budete do něj bouchat hlavou, více a jídlo bude vypadat mdle. Ideální je nastavitelné stmívání, abyste měli jasné světlo na práci a tlumené na romantickou večeři. A pokud máte v jídelně místo pro stojací lampu, dejte ji do rohu za stůl. Osvětlí celý prostor a zároveň vytvoří útulný koutek. Vyhněte se však studenému bílému světlu. Lidský mozek ho vnímá jako nemocniční a chuť k jídlu se tím výrazně sniž

Nezapomeňte na noční stolek. V kancelářském režimu slouží jako odkládací plocha na telefon, v ložnicovém režimu na sklenici vody a brýle. Když nemáte místo, vyrobte si ho sami z úzké police nad pohovkou. Osobně mám nad sedačkou dřevěnou lištu, která ve dne drží pár květináčů a v noci na ni položím lampičku. A pod to dám přenosný box na drobnosti – hlavně na nabíječky a papíry, které v noci nechcete vidět. Takhle funguje celý home office design jako celek, ne jako změť náby

Právě tato zkušenost mě naučila, že wall painting není jen ozdoba, ale důmyslný nástroj pro řešení reálných bytových problémů. V našem malém obýváku jsme stejně museli vyřešit, kam složit dvě děti, když přijedou prarodiče. Pořídili jsme tedy pohovku s úložným prostorem, konkrétně model s matrací z pěny o tloušťce 16 cm na lamelovém roštu. Ve dne sloužila jako pohodlné sezení a při rozložení nabízela překvapivě komfortní spaní. A právě ta zeď s malovanými korunami stromů kolem pohovky opticky zvýraznila její místo v místnosti – vytvořila přirozené zázemí pro relaxaci a zároveň odvedla pozornost od toho, že je vlastně skoro pořád narvaná dek

Když jsme se předloni stěhovali do dvoupokojového bytu v paneláku, první, co mi padlo do oka, byla holá, našedlá zeď v obývacím pokoji. Měli jsme jen dva metry na šířku a pět na délku, a každý centimetr musel pracovat. Přes den tu byla herna pro syna, večer místo pro seriály a občas i ložnice pro návštěvy. S manželem jsme dlouho dumali, jak ten prostor opticky rozdělit, aniž bychom ho zbytečně fyzicky členili. Až pak mě napadlo – co kdybychom zeď proměnili v něco víc? Nechali jsme si udělat nástěnnou malbu. Ne nějaký abstraktní flek, ale jemný motiv lesa s ptáky, který táhne oko do dálky. Místnost se rázem zdála vzdušnější a celkově vět