U oken a dveří se vyplatí zkontrolovat těsnění a montážní spáru. Přiložte proužek papíru mezi křídlo a rám a zkuste s ním zatáhnout; pokud proklouzne bez odporu, těsnění netěsní. Spáru kolem rámu ohmatávejte za větrného dne, kdy je rozdíl tlaků větší. U starších oken bývá slabým místem ostění, u novějších spíš napojení rámu na zeď. Zaznamenejte si každé podezřelé místo a jeho teplotu, ať máte srovnání při opakované kontrole.
Sklo před samotným mytím nikdy nehřejte fénem ani topením. Teplotní šok může způsobit prasknutí, zejména u starších oken s jednoduchým sklem. Pokud je tabule silně studená, nejprve ji otřete suchou utěrkou, čímž odstraníte prach a část vlhkosti, a teprve potom přejděte k mokrému mytí. Pracujte po menších plochách, nejlépe shora dolů, aby voda nestékala po již umyté části. Stěrku veďte tahem, ne krouživým pohybem, a po každém tahu ji otřete do suchého hadru.
Nejdřív změřte vlhkost. Běžný vlhkoměr stojí pár korun a řekne vám víc než dohady. Vytápěný obytný prostor by se měl držet mezi 40 a 55 procenty relativní vlhkosti. Nad 60 procenty už je zaděláno na problém. Pod 35 procenty zase škodíte dřevu, sliznicím a rostlinám. Pokud vlhkoměr nemáte, pozor na mlžení zrcadel po sprše, mokré rohy u stropu nebo zatuchlý pach v bytě. To jsou spolehlivé signály, že vzduch je přesycený.
Největší rozdíl dělá zdroj vody. Koupelna dostane při jedné sprše několik set gramů vodní páry během pár minut. Kuchyň při vaření bez pokličky přidá další vlhkost. Ložnice naopak vlhkost produkuje pomalu – dýcháním a pocením dvou lidí za noc, což je řádově méně, ale zato dlouhodobě. Sušárna prádla nebo akvárium udělají z kteréhokoli pokoje vlhké místo bez ohledu na to, co říká zbytek bytu.
Shrnutí je jednoduché. Kovový rámeček sám o sobě není špatný, rozhoduje jeho provedení. Pokud vede teplo, rosení se objeví na okraji skla při každém ochlazení. Pokud je tepelně přerušený, okraj zůstává teplejší, rosení ustupuje a vlhkost se řeší tam, kde vzniká — větráním a regulací vlhkosti v místnosti.
Praktický postup při podezření na špatný rámeček: změřte vlhkost vzduchu v místnosti, teplotu u okraje skla a teplotu ve středu tabule. Pokud je rozdíl velký a vlhkost překračuje rozumnou mez, hledejte příčinu v konstrukci okna, ne v topení. Pomůže i krátké, intenzivní větrání několikrát denně místo neustálého mikro průvanu. U starších oken s kovovým rámečkem bez tepelné bariéry je reálné jen zmírnění: větrat, regulovat vlhkost, nezastavovat radiátory nábytkem a nepřekrývat okraj skla záclonou, která brání cirkulaci vzduchu.
Pozor na častou chybu: lidé řeší rosení výměnou skla, ale rámeček nechají původní. Tím se problém nevyřeší, protože tepelný most zůstává. Stejně chybné je utěsňovat okno zevnitř páskou nebo fólií — snížíte proudění vzduchu, vlhkost se hromadí a rosení se zhorší. Dalším častým omylem je přetápění místnosti bez větrání. Vysoká teplota nesníží vlhkost, naopak zvýší její absolutní obsah, a okraj skla se orosí ještě snáz.
Vlhkost v bytě se mění podle ročního období, počtu osob, větrání i toho, jak moc se v bytě vaří a suší prádlo. Nelze proto říct, že jedna konkrétní hodnota je špatná vždy. Rozhoduje kombinace relativní vlhkosti, teploty a toho, jak dlouho stav trvá. Orientačně se za bezpečné pásmo považuje 40 až 60 procent relativní vlhkosti při běžné pokojové teplotě. Dlouhodobě pod 30 procent vysušuje sliznice a dýchací cesty, trvale nad 65 procent začíná nahrávat plísním a roztočům.
Kovový distanční rámeček určuje vzdálenost mezi tabulemi izolačního skla a zároveň tvoří nosnou konstrukci celého sendviče. Jeho tepelné vlastnosti proto přímo rozhodují o tom, jak moc bude vnitřní tabule studená, a tedy i o tom, kde a kdy se na skle začne srážet vlhkost. Pokud rámeček vede teplo z interiéru do mezery rychleji, než je zdrávo, okraj skla chladne a rosení přichází dřív, než by muselo.
Typický hliníkový profil má vysokou tepelnou vodivost. V chladném období funguje jako chladič: teplo z teplé vnitřní tabule odchází přes kov přímo do mezery a odtud ven. Okraj skla pak může být o několik stupňů chladnější než jeho střed. Jakmile povrchová teplota klesne pod rosný bod vzduchu v místnosti, objeví se na skle voda. Nejde tedy o vadu skla, ale o důsledek toho, jak dobře — nebo špatně — je okraj izolovaný.
Co udělat, aby okraj skla tolik nemrzlo Řešením je přerušit tepelný most v rámečku. K dispozici jsou profily z materiálů s nízkou vodivostí, případně kovové rámečky s plastovým nebo pěnovým jádrem. Při výměně okna je vhodné trvat na tom, aby parametry okraje skla odpovídaly zbytku konstrukce. Rozdíl poznáte i prakticky: u dobře řešeného rámečku bývá vnitřní povrch u okraje jen mírně chladnější než uprostřed tabule, u špatného je propad výrazný a rosení nastupuje už při mírném ochlazení.
- ID: 470505
Be the first to review “Vlhkost v bytě: zdravá míra versus už škodlivá”
Reviews
There are no reviews yet.