Nesmíte zapomenout ani na vodu. V mrazu zamrzá rychle, a proto ji musíte měnit alespoň dvakrát denně nebo používat vyhřívanou napáječku. Pokud nemáte elektřinu, dejte nádobu do gumové misky – ta zabrání rychlému zamrznutí ze spodku. Na to, aby slepice v zimě pokračovaly v snášce, potřebují denní světlo alespoň 14 hodin. Když je nedostatek, můžete ráno nebo večer rozsvítit v kurníku obyčejnou žárovku s nízkým výkonem. Pozor ale na délku denního světla – umělé osvětlení by nemělo svítit déle než do večera, aby ptáci měli čas na odpočinek.

Během dvou až tří dnů by se měla skořápka vrátit do normálu. Pokud se tak nestane, navštivte veterináře a nechte vyšetřit trus na parazity, kteří mohou vyvolávat zažívací potíže a tím zhoršovat vstřebávání živin. Dlouhodobě mějte na paměti, že slepice potřebují pravidelný pohyb na výběhu, kde si mohou klovat drobné kamínky a sbírat hmyz – to přirozeně doplňuje minerály. Vyhněte se také častým změnám krmné značky, protože každá změna představuje pro trávení slepic zátěž.

Největší chybou bývá, že chovatelé kupují slepice bez ohledu na jejich věk a zdravotní stav. Zvíře z velkochovu, které už má za sebou intenzivní snášku, může být v jednom roce zcela vyčerpané a dožije se jen o rok déle. Naopak kuřice z malochovu, která se líhne na jaře a má dostatek pohybu, se často dožije pěti let bez větších problémů. Klíčové je sledovat nejen stáří, ale i kondici: pokud slepice špatně chodí, má nafouklé břicho nebo ztrácí peří v nepravidelných intervalech, je to signál, že její život nebude dlouhý.

Stavba nezabere víc než odpoledne, ale zkratka zaručené návodu se nevyplatí. Vyšší přední hrana hnízda není jen estetická záležitost – chrání vejce před vykulení. Slepice v hnízdě často přešlapuje, a pokud je hrana nízká, vejce se skutálí ven a rozbije. Přidejte proto navíc lištu výšky 5 centimetrů, kterou připevníte na přední stranu. Tento detail mnohým chovatelům chybí a pak řeší neustálá rozbitá vejce. Když víte, na co se zaměřit, vyrobíte hnízdo, které bude fungovat bez zbytečných komplikací.

Stavba výběhu pro slepice vypadá na první pohled jednoduše – ohradit kus zahrady, dát pletivo a je hotovo. Tento přístup ale vede k častým problémům: slepice podhrabávají, predátoři se prokousávají a majitelé tráví víkendy opravami. Klíčem k funkčnímu výběhu není jen plot, ale promyšlená kombinace materiálů, umístění a denní údržby. Než začnete, zkontrolujte, zda má vaše půda sklon – pokud voda po dešti stojí, výběh bude bahnitý a slepice budou mít podrážděné nohy.

Samotný kurník postavte z materiálů, které snadno udržujete. Ideální je smrkové dřevo napuštěné ochranným nátěrem, ale vyhněte se impregnaci, která obsahuje toxické látky. Alternativou je cementotřísková deska, která odolá vlhkosti a nepraská tak snadno jako dřevo. Střechu udělejte šikmou s přesahem alespoň dvacet centimetrů, aby dešťová voda nestékala přímo na stěny. Uvnitř nezapomeňte na větrací otvory – umístěte je vysoko, aby průvan nefoukal přímo na hřady, ale zároveň se odváděla vlhkost a čpavek ze slepičího trusu.

Když najdete v hnízdě vejce bez skořápky, jen měkký blánovitý vak, nejde o náhodu ani o „přechodný stav”. Je to jasný signál, že něco v organismu slepice nefunguje správně. Nejčastější příčinou bývá nedostatek vápníku, ale pozor – problém často nespočívá v tom, že by ho slepice přijímala málo, ale v tom, že ho nedokáže správně využít. Klíčovou roli hraje vitamín D3, který umožňuje vstřebávání vápníku ze střeva do krve. Bez něj se slepice doslova „vykrádá” z vlastních kostí, a výsledkem jsou právě měkká vejce.

Velikost výběhu ovlivní nejen pohodlí slepic, ale i jejich zdraví. Na jednu slepici počítejte minimálně čtyři metry čtvereční plochy, jinak dochází k agresivnímu klování a stresu. Mnohem lepší je ale nabídnout jim větší prostor s přírodními prvky – staré větve, suché listí nebo vyvýšené posedové tyče. Slepice se tak cítí bezpečněji a méně často se pokoušejí o útěk. Pokud máte jen malou zahradu, rozdělte výběh na dvě části a střídejte je – zatímco jedna odpočívá, druhá se obnovuje a zabráníte tak holé zemi.

Typická chyba začátečníků je umístění hnízda do tmavého rohu kurníku jako jediné varianty. Slepice sice mají rády polostín, ale úplná tma jim nevyhovuje – hnízdo pak ignorují a snášejí vejce na podlaze. Naopak přímé slunce v hnízdě vede k přehřívání vajec a špatnému vývoji zárodku. Ideální je rozptýlené světlo. Vhodné místo je nad zemí, přibližně 50 centimetrů, aby se k hnízdu nedostali hlodavci. Slepice rády hřadují vysoko, ale hnízdo by mělo být v nejnižší části kurníku, aby se v něm nezdržovaly přes noc.