Nejčastější chyba je hnojení „na jistotu” před příchodem mrazů. Další chybou je použití hnojiva s vysokým podílem dusíku na zmrzlou nebo zamokřenou půdu. Pokud si nejste jistí, raději počkejte. Zimní hnojení má smysl jen tam, kde rostlina ještě aktivně roste, nebo kde jde o zásobní hnojivo s pomalým uvolňováním. Ve všech ostatních případech rostlinám prospěje klid, ne další živiny.
Typické chyby, které se v zimě opakují: hnojení podle kalendáře místo podle stavu rostliny, zálivka hnojivem místo čistou vodou, hnojení ihned po přesazení a hnojení rostlin v chladné místnosti u okna, kde teplota klesá pod 15 °C. V chladu kořeny nepřijímají živiny a hnojivo zůstává v substrátu. Další častou chybou je domněnka, že čím dražší hnojivo, tím lépe. Rozhoduje poměr živin a koncentrace, ne cena.
Prevence je jednodušší než záchrana: hnojte podle návodu, nikdy „od oka”, a u citlivých druhů používejte poloviční dávku. Mezi zálivkami nechte substrát mírně proschnout a jednou za čas proveďte výplach čistou vodou, aby se soli nehromadily. Pokud si nejste jistí, raději vynechejte hnojení úplně – rostlina si většinou vystačí s živinami z čerstvého substrátu. Sledujte rostlinu pravidelně a reagujte na první změny. Včasný zásah znamená, že o rostlinu nepřijdete.
Pátým signálem je opadávání květů a poupat. Šestým: náhlé vadnutí i při vlhké půdě. Sedmým: zpomalený nebo zastavený růst po dřívějším dobrém stavu. Osmým: skvrny na listech, které nejsou způsobené škůdcem. Devátým: rostlina vypadá „unaveně”, ale substrát je stále vlhký. Kombinace tří a více těchto signálů znamená, že hnojivo bylo skutečně nadbytek.
Prvním krokem je změřit, s čím pracujete. Kapesní vlhkoměr stojí pár korun a ukáže reálná čísla v místnosti. Bez měření se dá jen hádat a většina pěstitelů vlhkost přeceňuje. Měřte ráno a večer, u topení a mimo něj. Pokud se hodnoty drží pod 40 %, je potřeba zasáhnout. Nad 60 % naopak hrozí plísně a hniloba kořenů, zejména u sukulentů a kaktusů.
U rostlin v záhonu je postup jiný. V prvních dnech je zalévejte vydatně, ale ne častěji než obvykle. Silný déšť nebo opakovaná zálivka spláchne přebytek hnojiva z horní vrstvy půdy. Nepřidávejte žádné přípravky na podporu růstu, ani ty přírodní. Dusík v nich obsažený problém jen prohloubí.
Co dělat v prvních hodinách po zjištění Přestaňte hnojit okamžitě. Nezačnou-li se projevy do dvou dnů zlepšovat, vyjměte rostlinu z květináče a prohlédněte kořeny. Zdravé kořeny jsou světlé a pevné, poškozené jsou hnědé, měkké a zapáchají. Odstřihněte je čistými nůžkami až do zdravého pletiva. Substrát kompletně vyměňte za nový, bez hnojiva. Květináč důkladně vymyjte a nechte vyschnout. Po přesazení zalévejte pouze čistou vodou, a to tak, aby voda protekla dnem. Tím se zbylé soli vyplaví.
Přehnojení není vzácná chyba. Většina pěstitelů si myslí, že když rostlina roste pomalu nebo žloutne, pomůže jí další dávka hnojiva. Opak je pravdou. Nadbytek živin, zejména dusíku a solí, poškozuje kořeny stejně spolehlivě jako jejich nedostatek. Rozdíl je v tom, že přehnojení se projevuje rychleji a často vypadá jako něco úplně jiného.
Hniloba kořenů se nepozná podle listů. Ty žloutnou a opadávají až ve chvíli, kdy je pod zemí dávno hotovo. Rozhodující je proto první půlhodina po zjištění, že něco není v pořádku. Většina pěstitelů v ní udělá dvě chyby: začne rostlinu zalévat, protože si myslí, že má žízeň, a přesadí ji do většího květináče s novým substrátem, aniž by zkontrolovala, co zbylo z původních kořenů. Obojí situaci jen zhorší.
Nejčastější chyba je hnojit podle kalendáře, ne podle stavu rostliny. Další je míchání více hnojiv dohromady bez znalosti koncentrací. Někteří pěstitelé také používají hnojivo na rostliny, které právě procházejí zimním klidem nebo se vzpamatovávají po přesazení. To je zbytečné a škodlivé. Po vyřešení přehnojení vyčkejte alespoň měsíc, než začnete hnojit znovu. První dávku pak použijte v poloviční koncentraci, než uvádí výrobce.
Prvním signálem bývá spálená špička a okraj listů. Začíná to hnědnutím na koncích, které se šíří dovnitř. Lidé to považují za málo vody, přidají zálivku a stav se zhorší. Druhým signálem je bílý povlak na povrchu substrátu nebo na okraji květináče. Jsou to krystalky solí, které zůstávají po odparu vody. Třetí signál: listy tmavě zelené, tuhé a lesklé, ale rostlina přesto neroste. Čtvrtý: mladé výhony jsou deformované nebo se kroutí.
Typické chyby, které situaci zhoršují: snaha „vyrovnat” přehnojení dalším hnojením, zalévání ihned po přesazení velkým množstvím vody, ponechání rostliny v původním substrátu nebo použití hnojiva s postupným uvolňováním ihned po propláchnutí. Další častou chybou je přesazení do většího květináče bez výměny zeminy – přebytečné živiny zůstávají a problém se vrací. Pokud rostlina po dvou týdnech stále chřadne, zkontrolujte pH substrátu a případně proveďte další propláchnutí.
- ID: 399470
Be the first to review “Nejčastější chyba je hnojení „na jistotu” před příchodem mrazů. Další chybou je použití hnojiva s vysokým podílem dusíku na zmrzlou nebo zamokřenou půdu. Pokud si nejste jistí, raději počkejte. Zimní hnojení má smysl jen tam, kde rostlina ještě aktivně roste, nebo kde jde o zásobní hnojivo s pomalým uvolňováním. Ve všech ostatních případech rostlinám prospěje klid, ne další živiny.”
Reviews
There are no reviews yet.